NEWPORT BEACH – Nevím jak vy, ale kdykoli já v letadle zažívám turbulence, uklidňuji se přesvědčením, že piloti za zavřenými dveřmi pilotní kabiny, vědí co dělat. Cítil bych se podstatně jinak, kdybych skrz otevřené dveře sledoval, jak se piloti frustrovaní chabou reakční schopností ovládacích prvků letadla dohadují co dál a v návodech k obsluze nenacházejí žádnou pomoc.

Je znepokojující, že tvůrci politik v mnoha západních ekonomikách připomínají druhou skupinu pilotů. Do tohoto dojmu se nepromítají jen vzájemně protichůdné výroky a postupy tvůrců politik, ale i to, do jaké míry se ekonomické výsledky vytrvale míjejí s jejich očekáváními.

Tento dojem je zřetelný v Evropě, ve Spojených státech a v Japonsku, kde se opět zhoršují ukazatele ekonomických nálad, už beztak chatrná zotavení se zadrhávají a ošidnost napjatých bilancí narůstá. Podniky a domácnosti jsou pochopitelně čím dál obezřetnější – což tvůrcům politik nevyhnutelně velmi ztěžuje jejich komplikovanou práci.

V Evropě se tvůrcům politik nepodařilo zabrzdit rozšiřující se krizi suverénního zadlužení na okraji eurozóny, vzdor mnoha summitům a programům, řadě nákladných finančních sanací a zatížení společností bolestnými ekonomickými oběťmi. Evropské hospodářství, podobně jako zmatečně pilotované letadlo, se nechová podle pokynů. Řecký premiér Jorgos Papandreu to minulý týden ve významném dopise hlavě euroskupiny, lucemburskému premiérovi Jeanu-Claudu Junckerovi, vyjádřil jasně: „Trhy a ratingové agentury nereagovaly tak, jak jsme všichni očekávali.“

Není divu, že za situace, kdy reálné výsledky za prognózami tvůrců politik zaostávají, nepanuje v oficiálních kruzích mnoho harmonie. Výklady dění se čím dál silněji sváří, a to překvapivě otevřeným a znepokojivým způsobem.

Neshody v Evropě se neomezují na pře mezi „poskytovateli řešení“ (trojice složená z Evropské centrální banky, Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu) a zeměmi, které v současnosti zavádějí bolestivá úsporná opatření (Řecko, Irsko a Portugalsko). Škodlivý nesouzvuk se objevil i uvnitř samotného triumvirátu, přičemž obzvlášť ničivý pat nastal mezi Frankfurtem, kde je usazena ECB, a Berlínem, sídlem německé vlády.

Situace v USA není tak vyhrocená jako v Evropě, ale politická neschopnost převládá i tady. Navzdory bezprecedentnímu fiskálnímu a měnovému stimulu zůstává hospodářský růst pomalý a nezaměstnanost uvízla na znepokojivě vysoké úrovni. Střednědobý fiskální výhled se stále zhoršuje, zatímco krátkodobě si politici zahrávají s cenným úvěrovým hodnocením země se známkou AAA, když se jako děti ve škole dohadují jak zvýšit dluhový strop.

Dále tu tvůrci politik narážejí na spletité technické těžkosti, na něž předseda Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke poukázal svým osvěživě upřímným způsobem, když přiznal, že Fed nemá „přesně z čeho číst“.

Návody Fedu k obsluze ekonomiky, včetně technických modelů a historických analýz, vrhají na dnešní ekonomickou situaci jen málo světla. Není potom divu, že nedávná publikace ostře sledovaného zápisu z jednání Federálního výboru pro volný trh prozrazuje rozštěpenost orgánu, jehož členové předvídají rozdílné směřování měnové politiky, jelikož někteří očekávají další vstřícnost, zatímco jiní sérii zpřísňování.

Zároveň nadále chřadne Japonsko. Čtyři měsíce po silném zemětřesení, zničujícím cunami a vzplanutí neutuchající jaderné nejistoty dosud nebyl spuštěn komplexní rekonstrukční program. Výsledné ekonomické pochyby ještě násobí roky nedostatečného růstu a zhoršující se dynamiku veřejného zadlužení.

Problém, s nímž se potýkají tvůrci politik v Evropě, USA a Japonsku, osvětluje šest důležitých skutečností. Zaprvé, všechny tři ekonomické oblasti se potýkají se znepokojivou dynamikou oddlužování. Jako by v polovině letu našeho metaforického letadla unikal kyslík, zkracování dluhové páky destabilizuje společnosti a podrývá tradiční efektivitu oficiálních politik. Věru, kdyby se tyto ekonomiky ponechaly své vlastní dynamice, pravděpodobně by se zbavily nadměrného dluhu a upravily dlouhotrvající společenské smlouvy způsobem, který by jednak byl nesmírně chaotický, jednak by vyústil v hospodářskou kontrakci a vysoké riziko další finanční krize.

Zadruhé, domácí dynamika oddlužování zhoršuje další strukturální překážky. Podrobnosti se sice podle regionu a sektoru (reality, trh práce, úvěrové zprostředkovatelství atd.) liší, ale jde o kombinaci se společným a nepříjemným důsledkem: potlačuje schopnost ekonomik růst a tím spořádaně překonat dluhové převisy.

Zatřetí, tvůrci politik působí v globální ekonomice, která právě prochází zásadními reorganizacemi, neboť některé systematicky významné rozvíjející se ekonomiky, v čele s Čínou, se nadále prokousávají průlomovou fází rozvoje.

Začtvrté, volbou cyklických opatření k řešení strukturálních problémů tvůrci politik situaci ještě víc zamotali – což je opět odrazem jejich neschopnosti porozumět neobvyklým výzvám, na něž narazí.

Zapáté, celou věc výrazně komplikuje politika. Důvod je prostý: ve většině případů strukturální opatření přinášejí sice dlouhodobější přínos, ale také okamžitou bolest – což je obchod, který se politikům příčí, zejména pokud podléhají krátkodobým volebním cyklům.

Konečně, příšerně selhává komunikace. Zřídka jsem zaznamenal takovou neschopnost tvůrců politik předložit jasnou představu ohledně jejich střednědobé ekonomické vize – což je nezdar, který posílil všeobecný a zneklidňující pocit nejistoty.

To vše ozřejmuje, proč bychom dnešní tvůrce politik, kteří se pomocí mimořádně neúčinných nástrojů musí potýkat s neobvykle náročnými výzvami, měli litovat. Soucit ale není bianko šek: měli bychom také na tvůrce politik naléhat, aby své tradiční cyklické uvažování vyměnili za myšlení, které dokáže lépe chápat a efektivně řešit komplikovanější, avšak kriticky důležité strukturální otázky, které jsou základem dnešní ochablosti.

To se bohužel nestane přes noc; v některých případech se navíc podmínky budou muset ještě značně zhoršit, než se na ně úvahy tvůrců politik vůbec zaměří. Podniky a domácnosti, které mají to štěstí, že si dokážou vytvářet preventivní valy, tak budou nevyhnutelně nadále postupovat. Ostatní budou bohužel vystaveni ještě silnějším turbulencím a žaludeční nevolnosti – aniž by měli zdánlivou výhodu zavřených dveří do pilotní kabiny.