Ani pomoc, ani obchod

Pro mnoho Afričanů představuje současná slepá ulička v jednání WTO starou známou písničku o bohaté rodině, která nedbá svých venkovských příbuzných. Chudší bratranci a sestřenice v dopisech žádají o pomoc s úhradou školného, osiva a hnojiv, ovšem příbuzní z města odpovídají, že s pomocí poslanou v minulosti to neskončilo dobře, a radí: ,,Plivněte si do dlaní! Použijte vlastní úspory!"

Příbuzní z venkova ale mají jen jedny ruce a úspory žádné. Můžou něco málo prodat, proto jsou teď všichni zajedno: jde o obchod, ne o pomoc. Ceny jsou ovšem nízké a chudí nemají k prodeji mnoho - jsou ve svých podmínkách uvězněni, dokud nepřijde něco skutečně nového. Vědecký vývoj a výzkum je jedním ze způsobů, o němž víme, že dokáže vytvářet opravdové inovace, které zvýší produktivitu chudých lidí navzdory nepříznivému prostředí. Ale přístup typu ,,obchod, ne pomoc" nikterak nepomůže přínosy vědy zprostředkovat lidem, kteří je nejvíce potřebují - chudým po celém světě.

Ve skutečném světě globálních trhů by se ,,rozvojové kolo" jednání WTO ještě mohlo z letošního krachu v Cancúnu vzpamatovat a nakonec přinést prospěch, který ekonomická teorie slibuje: větší objem obchodu za lepších podmínek, který urychlí příliv investic a posílí transfer technologií, což přinese prospěch jak chudým, tak bohatým.

https://prosyn.org/Fkbb3fAcs