WASHINGTON – Rok 2008 vejde do dějin jako rok mimořádného chaosu. Finanční krize vypukla bezprostředně po krizi potravinové a palivové. Svět se dnes nachází uprostřed krize ekonomické, která povede ke ztrátě mnoha pracovních míst. Prakticky žádná země se jí nevyhnula. Vstupujeme do nové nebezpečné zóny se zvýšenými riziky pro export a investice, úvěry, bankovní soustavy, rozpočty a platební bilance. Vampnbsp;roce 2009 se možná poprvé od roku 1982 dočkáme poklesu světového obchodu.

Nejbezbrannější jsou jako vždy chudí lidé. Přísnější úvěrové podmínky a mnohem slabší růst pro rozvojové země znamenají, že vlády nedokážou tak dobře plnit cíle vampnbsp;oblasti školství a zdravotnictví a investovat do infrastruktury potřebné kampnbsp;udržení růstu. Příjmy od krajanů vysychají. Vampnbsp;důsledku vysokých cen potravin a paliv již uvízlo vampnbsp;pasti chudoby 100 milionů lidí a současné odhady naznačují, že každý pokles růstu vampnbsp;rozvojových zemích o 1% uvrhne do chudoby dalších 20 milionů lidí.

Státy se snaží prolomit zamrznutí úvěrů, podpořit finanční instituce, zmírnit úrokové sazby, posílit záchranné sítě a oživit spotřebu a investice ve snaze rozproudit podnikání, umožnit lidem pracovat a položit základy pro budoucí růst. Tyto kroky budou nejúčinnější, pokud budou jednotlivé země jednat ve vzájemné shodě a navzájem se podporovat. Hospodářský nacionalismus, který se snaží profitovat na nevýhodě ostatních, vyvolá jen další rizika. Globální problémy vyžadují globální řešení.

Vampnbsp;říjnu jsem vyzval kampnbsp;modernizaci multilateralismu a trhů tak, aby lépe odrážely měnící se světovou ekonomiku a umožňovaly zemím řešit ve shodě navzájem provázané problémy. Podíváme-li se nad rámec starého systému G-7, potřebujeme přístup kampnbsp;multilateralismu pro jednadvacáté století, a to prostřednictvím dynamické flexibilní sítě, nikoliv nových hierarchií pevně daného či statického systému.

Nový multilateralismus musí maximalizovat silné stránky navzájem provázaných a překrývajících se aktérů a institucí, veřejných i soukromých. Měl by přesahovat tradiční zaměření financí a obchodu a zahrnovat i další naléhavé ekonomické a politické otázky: rozvoj, energetiku, klimatické změny i stabilizaci křehkých a postkonfliktních států. Potřebuje semknout již existující mezinárodní instituce sampnbsp;jejich znalostmi a prostředky, vampnbsp;případě nutnosti je reformovat a podněcovat účinnou spolupráci a společný postup.

Multilateralismus je ve své ideální podobě prostředkem kampnbsp;řešení problémů mezi státy, kdy je skupina u jednacího stolu ochotna a schopna společně přijmout konstruktivní akci. Přitom potřebuje čerpat sílu – a legitimitu – jak zampnbsp;širší participace, tak i zampnbsp;dosažených výsledků. Listopadový summit skupiny G-20 poprvé přivedl kampnbsp;jednacímu stolu i nově se rýsující mocnosti coby aktivní účastníky řešení globální finanční krize. Všichni zúčastnění se dohodli na kvalitní agendě, ale skutečným testem bude její naplňování.

Skutečnost, že se dnes vedoucí představitelé velkých rozvinutých ekonomik setkávají sampnbsp;lídry rýsujících se ekonomických mocností, je pozitivním krokem. Ani nejchudší rozvojové země však nesmíme nechat na holičkách. Smíříme-li se sampnbsp;dvourychlostním světem, nevyřešíme současnou krizi a nenabídneme ani trvale udržitelná dlouhodobá řešení. Cílem musí být vytvoření vstřícné a trvale udržitelné globalizace.

Na finanční záchranu vampnbsp;rozvinutém světě se dnes vynakládají biliony dolarů. Naproti tomu na zahraniční pomoc se vampnbsp;současné době věnuje zhruba 100 miliard dolarů ročně. Potřebujeme nejen finanční, ale i „lidskou“ záchranu. Vampnbsp;tomto prostředí musí být globální závazek poskytnutí rozvojové pomoci nejchudším zemím prvořadou prioritou.

My ve Skupině světové banky zvyšujeme finanční podporu potřebným. Urychlujeme přidělování grantů a dlouhodobých bezúročných půjček 78 nejchudším zemím světa, zampnbsp;nichž polovina leží vampnbsp;Africe. Dárci se loni zavázali věnovat vampnbsp;průběhu tří let 42 miliard dolarů do Mezinárodního rozvojového sdružení (IDA), což je fond Světové banky určený pro tyto země. Máme-li naplnit rozvojové cíle tisíciletí, jsou tyto peníze životně důležité.

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), což je odnož Světové banky zaměřená na půjčky rozvojovým zemím, by navíc mohla vampnbsp;tomto fiskálním roce zajistit nové závazky pomoci ve výši přesahující 35 miliard dolarů – což je oproti loňsku téměř trojnásobek – a vampnbsp;příštích třech letech až 100 miliard dolarů. Toto zvýšení je zaměřeno na ochranu nejchudších a nejzranitelnějších, na podporu zemí, které kvůli narušeným úvěrovým trhům čelí problémům sampnbsp;půjčkami, a na pomoc při udržení investic, na nichž bude záviset zotavení a dlouhodobý rozvoj.

Mezinárodní finanční korporace (IFC), což je naše odnož pro soukromý sektor, zase zavádí či rozšiřuje tři nástroje určené na pomoc tomuto sektoru, jejichž celková hodnota by měla vampnbsp;průběhu příštích tří let dosáhnout zhruba 30 miliard dolarů. Tyto nástroje budou řešit vysoce prioritní problémy, které se vampnbsp;posledních měsících vyskytly: expanzi financování obchodu, rekapitalizaci bank vampnbsp;chudších zemích a udržení investic do infrastruktury prostřednictvím pomoci životaschopným projektům při řešení krize likvidity.

Současně budeme pokračovat v mimořádném úsilí vampnbsp;boji proti podvýživě a hladu a poskytovat energii chudým. Naše nově zřízené Klimatické investiční fondy vampnbsp;objemu 6 miliard dolarů budou získávat praktické zkušenosti sampnbsp;technologiemi, zalesňováním a adaptací tak, aby podporovaly jednání Organizace spojených národů o klimatických změnách a pomáhaly rozvojovým zemím.

Vampnbsp;době, kdy svět vybředává ze současné finanční a ekonomické propasti, se potřebujeme dívat kupředu. Dnešní krize odrážejí bleskovou rychlost propojeného světa. Faktory, které tuto globalizaci vytvořily, nabízejí skvělé příležitosti kampnbsp;překonání chudoby, rozšíření možností a otevření společností. Budeme však potřebovat nový multilateralismus, abychom zvýšili dostupnost těchto přínosů pro všechny.