PRINCETON – Před padesáti lety snil Martin Luther King o Americe, která jednoho dne dostojí svému slibu rovnosti pro všechny občany, černé i bílé. Dnes má sen také zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg: chce poskytnout přístup k internetu pěti miliardám lidí, kteří ho dosud nemají.
Zuckerbergova vize může znít jako sobecká snaha získat další uživatele Facebooku. Svět však v současné době čelí stále hlubšímu technologickému rozkolu, jehož dopady na rovnost, svobodu a právo usilovat o štěstí nejsou o nic méně závažné než v případě rasového rozkolu, proti němuž kázal King.
Více než dvě miliardy lidí na celém světě žijí v digitální éře. Mají přístup k obrovské studnici informací, mohou s malými či nulovými náklady komunikovat s přáteli a příbuznými, mohou se spojovat s jinými lidmi a spolupracovat s nimi novými způsoby. Zbylých pět miliard lidí stále vězí v papírové éře, v níž vyrostla moje generace.
PRINCETON – Před padesáti lety snil Martin Luther King o Americe, která jednoho dne dostojí svému slibu rovnosti pro všechny občany, černé i bílé. Dnes má sen také zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg: chce poskytnout přístup k internetu pěti miliardám lidí, kteří ho dosud nemají.
Zuckerbergova vize může znít jako sobecká snaha získat další uživatele Facebooku. Svět však v současné době čelí stále hlubšímu technologickému rozkolu, jehož dopady na rovnost, svobodu a právo usilovat o štěstí nejsou o nic méně závažné než v případě rasového rozkolu, proti němuž kázal King.
Více než dvě miliardy lidí na celém světě žijí v digitální éře. Mají přístup k obrovské studnici informací, mohou s malými či nulovými náklady komunikovat s přáteli a příbuznými, mohou se spojovat s jinými lidmi a spolupracovat s nimi novými způsoby. Zbylých pět miliard lidí stále vězí v papírové éře, v níž vyrostla moje generace.