Monday, April 21, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
0

Zvyšme přínosnost investic do boje proti HIV/AIDS

NEW YORK – Je nebezpečné domnívat se, že konec AIDS je na dohled. S virem HIV žije asi 30 milionů lidí z celého světa, a pokud přetrvají současné trendy, pak se dalších 30 milionů pravděpodobně v příštích deseti letech nakazí. Prostředky z rozvinutých zemí se snižují – a tento trend se musí zvrátit. Zároveň si však musíme přiznat, že u miliard dolarů vynakládaných na dobře míněné snahy o záchranu životů alarmujícím způsobem schází kvalitní posouzení, jak si tyto investice vedou.

Platí to nejen pro kampaně za sexuální zdrženlivost, o jejichž účinnosti neexistují žádné důkazy, ale i pro mnoho dalších stěžejních forem boje proti AIDS. Na systémové úrovni nevíme, co funguje, kde a proč – nebo jak naše úspěchy zopakovat.

V rámci projektu RethinkHIV požádaly Centrum Kodaňského konsensu a Rushova nadace třicet čelních ekonomů specializovaných na HIV, aby za podpory epidemiologů, demografů a lékařských specialistů analyzovali nejslibnější přístupy k epidemii AIDS v nejhůře zasaženém regionu světa, totiž v subsaharské Africe. Měli za úkol prozkoumat, čeho by se dalo dosáhnout při dodatečných investicích do šesti klíčových oblastí: prevence pohlavního přenosu nákazy, omezení nepohlavního přenosu, léčby osob, které již nemoc mají, iniciativ za posílení sociální politiky a zdravotnictví za účelem boje proti HIV/AIDS a výzkumu vakcín.

Výsledné vědecké studie představují vůbec první rozsáhlý pokus o analýzu nákladů a přínosů jednotlivých priorit v boji proti AIDS. Ekonomové mohou nabídnout neotřelý pohled tím, že nám ukážou celkovou hodnotu jednotlivých investičních možností pro společnost. Některé chvályhodné investice jsou velmi nákladné a přinášejí málo užitku, zatímco jiné jsou pozoruhodně levné a neuvěřitelně efektivní. Ať už se jedná o AIDS nebo jiné problémy, dodatečné prostředky by se měly nejprve vynakládat tam, kde za své peníze můžeme dosáhnout nejvyšší návratnosti.

Aby rozproudily dialog o prioritách boje proti HIV/AIDS na základě výzkumu RethinkHIV, požádaly Centrum Kodaňského konsensu a Rushova nadace pět prvotřídních světových ekonomů – včetně tří nositelů Nobelovy ceny –, aby vyvodili vlastní závěry, jak nejlépe naložit s dodatečnými financemi. Komise se zaměřila na pět investic, o nichž se domnívá, že by měly v agendě politiků figurovat nejvýše.

Za nejdůležitější označili ekonomové naléhavou potřebu zvýšených investic do vývoje vakcíny proti HIV. Evidentně se jedná o dlouhodobější reakci na epidemii: výzkum, který pro projekt RethinkHIV provedli Dean Jamison a Robert Hecht, naznačuje, že vakcinace ve velkém měřítku dosáhneme zhruba za 20 let, a že kdybychom navýšili současné finance zhruba o 10% neboli o 100 milionů dolarů ročně, mohli bychom tuto dobu podstatně zkrátit. To by zachránilo miliony životů a v dlouhodobém výhledu by to mohlo celou epidemii ukončit, přičemž v krátkodobém výhledu by se dramaticky zlepšilo vědecké chápání nemoci. Je pravděpodobné, že přínos by dosáhl desítek dolarů za každý vynaložený dolar.

Pokud jde o krátkodobější reakci na epidemii, přesvědčil nositele Nobelovy ceny výzkum ekonomky Lori Bollingerové, podle něhož bychom mohli při dodatečných výdajích ve výši pouhých 140 milionů dolarů ročně prakticky vymýtit přenos HIV z matky na dítě do roku 2015. V roce 2008 se virem HIV nakazilo prostřednictvím těhotenství, porodu nebo kojení přibližně 350 000 novorozenců, což představuje zhruba 20% všech nově nakažených. Nositelé Nobelovy ceny dospěli k závěru, že pokud máme k dispozici natolik cenově efektivní programy k zastavení této tragédie, je taková investice přesvědčivá.

Totéž platí o vyšších výdajích na zabezpečení krevních transfuzí. Bollingerová spočítala, že roční investice ve výši dvou milionů dolarů po dobu pěti let by do roku 2015 zajistila stoprocentní bezpečnost transfuzí krve, což by zabránilo více než 131 000 nákazám HIV a současně by to zmírnilo obavy z nákazy u téměř půl miliardy lidí, kteří by jinak dostávali krev, jež neprošla zevrubným testováním.

Nobelisté rovněž zjistili, že výtečným způsobem využití prostředků je mužská obřízka. Zaměřili se zejména na dlouhodobější přínosy obřízky malých chlapců a konstatovali, že v zavedení této velmi levné praxe po celé Africe se skrývá obrovský nevyužitý potenciál.

Víme, že obřízka dospělých mužů snižuje pravděpodobnost přenosu nemoci z ženy na muže až o 60%. Výzkum Jereho Behrmana a Hanse-Petera Kohlera z Pensylvánské univerzity dává jasně najevo, že je skutečně potřeba zaměřit pozornost na stanovení optimálních způsobů, jak rozšířit obřízku do celého regionu a jak přesvědčit muže, že nechat se obřezat je dobrý nápad. Kromě toho musíme nabídnout poradenské služby, abychom zajistili, že muži nebudou pokládat obřízku za vakcínu a nezačnou se kvůli tomu chovat riskantněji.

A konečně dospěla komise nositelů Nobelovy ceny na základě výzkumu Meada Overa a Geoffreyho Garnetta k závěru, že dodatečné prostředky na léčbu by měly nejprve putovat k pacientům, kteří jsou nejvíce nemocní a nejvíce nakažliví. Protože je léčba velmi drahá, procento pojištěných osob zůstává žalostně nedostatečné. Léčba však není jen etickým imperativem; je důležitá také pro prevenci a omezení pohlavního přenosu.

Expertní komise neidentifikovala jen nejvíce žádoucí formy využití dodatečných prostředků, ale stanovila i několik slibných oblastí, v nichž je zapotřebí další výzkum. Jak konstatovaly Anna Vassallová, Michelle Remmeová a Charlotte Wattsová z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny, k podstatnému zvýšení rizika nákazy HIV vede také nerovnost pohlaví a domácí násilí. Kdyby tedy šly ruku v ruce se současnými programy zvyšování příjmů, mikrofinancování a podpory zemědělství také programy genderového výcviku, mohli bychom podkopat zažité představy o roli jednotlivých pohlaví, které upevňují závislost žen na mužích nebo přehlížejí domácí násilí. Je to návrh, který si zasluhuje další zkoumání, což platí i o návrhu Williama McGreeveyho z Georgetownské univerzity pokusit se více zaměřit léčbu HIV pozitivních pacientů na snížení oportunních infekcí kryptokokální meningitidou.

Je třeba, abychom zastavili současný úbytek prostředků určených na potírání AIDS a zajistili dodatečné zdroje s cílem dosáhnout dalšího pokroku v boji proti této nemoci. Tím, že projekt RethinkHIV pojmenovává z ekonomického hlediska zdravé investice – včetně některých, které v současné době nefigurují na nejvyšších příčkách agendy politiků –, vytváří pro tento pokrok podmínky.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured