BERKELEY – Stále větší část světové ekonomické aktivity zahrnuje přeshraniční toky. Nakolik je však globální ekonomika navzájem provázaná? Jakým způsobem se mění přeshraniční toky z hlediska aktivit, sektorů a států? Jak se národní ekonomiky umísťují na žebříčcích přeshraničních toků či „vzájemné propojenosti“? A jaké to má důsledky pro firmy a politiky?
Nová zpráva společnosti McKinsey Global Institute řeší tyto otázky analýzou obousměrných toků zboží, služeb, financí, osob, dat a komunikací ve 195 zemích za posledních 20 let.
Agregátní data i příklady z mikrosféry potvrzují, že svět je stále těsněji provázaný a rozsah i složitost přeshraničních toků se zvyšuje – a zahrnuje stále větší počet států i účastníků v těchto státech. Navzdory značné kontrakci v letech 2007 až 2009, která byla výsledkem hluboké globální recese, činila v roce 2012 kombinovaná hodnota finančních toků a obchodu v oblasti zboží a služeb 36% globálního HDP – to je 1,5krát více než v roce 1980.
BERKELEY – Stále větší část světové ekonomické aktivity zahrnuje přeshraniční toky. Nakolik je však globální ekonomika navzájem provázaná? Jakým způsobem se mění přeshraniční toky z hlediska aktivit, sektorů a států? Jak se národní ekonomiky umísťují na žebříčcích přeshraničních toků či „vzájemné propojenosti“? A jaké to má důsledky pro firmy a politiky?
Nová zpráva společnosti McKinsey Global Institute řeší tyto otázky analýzou obousměrných toků zboží, služeb, financí, osob, dat a komunikací ve 195 zemích za posledních 20 let.
Agregátní data i příklady z mikrosféry potvrzují, že svět je stále těsněji provázaný a rozsah i složitost přeshraničních toků se zvyšuje – a zahrnuje stále větší počet států i účastníků v těchto státech. Navzdory značné kontrakci v letech 2007 až 2009, která byla výsledkem hluboké globální recese, činila v roce 2012 kombinovaná hodnota finančních toků a obchodu v oblasti zboží a služeb 36% globálního HDP – to je 1,5krát více než v roce 1980.