Transatlantic Perspectives
Mýtus o oddělenosti
Melvyn Krauss
|
|
|
|
PALO ALTO, KALIFORNIE – Skutečnost, že americká ekonomika zpomaluje je pro Evropany špatnou zprávou, navzdory tvrzením, že evropská ekonomika se od Spojených států úspěšně oddělila. Oddělenost je představa založená na chybném ekonomickém uvažování – a na neochotě některých Evropanů připustit fakt, že krátký, ale sladký hospodářský rozmach Evropy také směřuje ke konci.
Pravda, americký trh se pro evropské vývozy stal méně důležitým, zatímco význam asijského obchodu pro Evropu se zvýšil. A co má být? Obchod je jen jedou z mnoha vazeb mezi USA a evropskými ekonomikami, na nichž záleží. V dnešní vzájemně provázané globální ekonomice jeden den zesílí nejistota ohledně ekonomických vyhlídek USA a další den se propadne třeba holandská důvěra spotřebitelů.
Vazby mezi Evropou a Amerikou jsou upřímně řečeno mnohem složitější, než zastánci oddělenosti přiznávají. Federální rezervní systém USA například ostře snižuje úrokové sazby, aby předešel možné recesi. V důsledku toho roste euro nejen vůči americkému dolaru, ale rovněž vůči asijským měnám, jejichž centrální banky intervenují na devizových trzích, aby hodnotu svých měn vůči dolaru zafixovaly.
To poškozuje evropské vývozy jak do USA, tak do Asie. Snížení evropské závislosti na exportním trhu USA jen stěží dokáže Evropu ochránit před účinky zpomalení americké ekonomiky, jestliže euro vůči klíčovým asijským měnám zhodnocuje stejně jako vůči dolaru.
Argument o oddělenosti také předpokládá, že recese v Americe nemá žádné důsledky pro Asii. To je nesmysl. Asijský důchod se nepochybně sníží, budou-li Asijci méně vyvážet do USA – a to zase sníží asijské dovozy z Evropy.
Americké zpomalení tedy postihuje evropské vývozy dvěma způsoby. Na evropské vývozy do Asie má nepřímý vliv, který může být rozsáhlý, protože americký trh je pro asijské exporty nesmírně důležitý, a evropské exporty do USA ovlivňuje přímo.
Americké zpomalení může mít na evropské vývozy zásadní čistý dopad i v případě, že by byl přímý účinek – v souladu s domněnkou o oddělenosti – malý, a to kvůli jeho nepřímému vlivu na asijské dovozy z Evropy.
Evropany by tedy nemělo svádět pomyšlení, že jsou nějak „odděleni“ od amerických slabin a strastí. Až donedávna se mnozí Evropané domnívali, že jsou od současné americké krize bydlení a hypoték izolováni. Došlo však ke skutečně zhoubnému „vývozu“ z Ameriky do Evropy: USA vytvořily „odpadní zadlužení“ ve formě podřadných hypoték a Evropané – lační extra výnosů a stejně nerozvážní jako Američané – jej kupovali. Bilance nejedné evropské banky je teď kontaminovaná stejně jako bilance amerických bank a nikdo si není jistý, kdo vlastně veteš vlastní – či tají – a jak ji ocenit.
To je důvod, proč se evropské banky zdráhají půjčovat si navzájem. Mohly by úvěrovat instituci, která má vážné finanční trable.
Jen stěží si lze představovat, že vyšší úrokové sazby a nižší dostupnost úvěrů nepovedou k nesnázím celé evropské ekonomiky. Avšak přesto právě takový je postoj Evropské centrální banky, která k eurozóně přistupuje, jako by její finanční sektor byl od zbytku hospodářství nějak oddělen – a současně u každého sektoru provozuje jinou měnovou politiku.
Injekcemi likvidity v takovém množství, jež finanční sektor potřebuje ke zmírnění úvěrové tísně, ECB vlastně u finančního sektoru udržuje deflační sklon, zatímco u zbytku ekonomiky ohlásila sklon k inflaci.
Měnová politika, která válčí sama se sebou, nemůže dlouho vydržet. Od inflačního sklonu deklarovaného ECB se s nejvyšší pravděpodobností ustoupí, neboť účinky finanční krize a zpomalení USA uvrhávají evropskou ekonomiku do propadu, který nebude moci popírat ani neochvějně optimistická ECB. Výsledek by měl zmírnit evropské obavy z inflace.
Do té doby by se na argumenty o oddělenosti, ať už aplikované na vztahy mezi Evropou a Amerikou, nebo na vazby mezi evropským finančním sektorem a zbytkem ekonomiky, mělo pohlížet jako na odůvodnění s jediným účelem – popřít naprosto reálná ohrožení pokračující expanze evropské ekonomiky. Zčásti jde bezesporu o zbožná přání ekonomicky nezkušených lidí. Ostatní mají skryté zájmy.
Koneckonců, silná ekonomika zjednodušuje jestřábům v ECB prosazování nárůstů sazeb. Zjednodušuje prodej akcií a dalších investičních nástrojů. Pro politiky je zase snazší prodat své programy, sami sebe a své partaje.
Obyčejní Evropané by se ale neměli nechat zmást. Samotná existence argumentů o oddělenosti je výstrahou, že by se o trvání zdatnosti evropské ekonomiky měli obávat. Kdyby zájmové skupiny měly důvěru v budoucnost ekonomiky, takto pochybnou duchovní stravu by nešířily.
Melvyn Krauss je významným badatelem Hooverova institutu při Stanfordově univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, 2007.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Melvyn Krauss or return to our home page.
|
|
