The Asian Century
Znásilnění svobody v Barmě
Teresa Kok Suh Sim, Nursyahbani Katjasungkana and Eva K. Sundari
|
|
|
|
Pohlavně založené sexuální násilí brání míru a rozvoji, zejména je-li zbraní používanou vojenskými diktaturami proti vlastnímu lidu. Barmu nyní zachvacuje právě takové státem podněcované násilí.
Systematické sexuální násilí vyšlo v Barmě najevo, když Akční sdružení šanských žen (SWAN) a Šanská lidskoprávní nadace (SHRF) zveřejnily zprávu nazvanou Koncese ke znásilňování (License to Rape), která dokumentuje 625 případů znásilnění spáchaných armádou ve východní Barmě mezi lety 1996 a 2001. Zpráva upozornila, že nikdo nebyl soudně stíhán.
Barma trpí důsledky desítek let občanské války. Hlavními obětmi strategie zaměřené na podkopání moci geril se stali civilisté, neboť vyústila v nucenou práci, nasazování lidí na odstraňování min a rozsáhlé přesídlování celých vesnic. V zemi je dnes odhadem 600 tisíc až jeden milion vnitřních uprchlíků.
Organizace SWAN a SHRF tvrdí, že znásilnění se používá jako zbraň ve válce barmské armády proti etnickým menšinám. Ženy a dívky jsou – kvůli pohlaví i etnické příslušnosti – obzvlášť bezbranné vůči úděsné praxi, jejímž cílem je demonstrovat moc armády a trestat ty, kdo se staví proti ní. Když do vsi vstoupí armáda, propuká chaos. Vesničané jsou zabíjeni nebo dostanou rozkaz sbalit si věci a odejít. K několika z doložených znásilnění došlo za těchto okolností, nebo když jsou ženy odváděny na nucené práce.
Mnoho obětí z Barmy uprchlo. SWAN a SHRF se o velkém počtu případů dozvěděly od žen, které se dostaly do Thajska. V únoru 2006 jsme navštívily uprchlický tábor na thajsko-barmské hranici a o válce a trýznění jsme slyšely přímo od postižených.
Zpráva Koncese ke znásilňování přitáhla širokou pozornost k jihovýchodní Asii. Kraisak Choonhavan, předseda Výboru pro zahraniční vztahy thajského senátu a místopředseda Meziparlamentního výboru pro Myanmu při ASEAN, vyzval k prošetření situace prostřednictvím Organizace spojených národů. Totéž udělalo Valné shromáždění OSN a Komise OSN pro lidská práva.
Znásilnění přináší stigma, pocit hanby a neochotu ze strany obětí otevřeně promluvit o tom, co se jim stalo. O svých zkušenostech se znásilněním a jinými podobami sexuálního násilí ve válkou zmítaných oblastech země ovšem začal hovořit narůstající počet žen a dívek z Barmy. Vojenští zběhové potvrzují, že ke znásilněním dochází. Zvláštní zpravodaj OSN pro otázky násilí proti ženám zveřejnil materiály, které potvrzují informace obsažené ve zprávě Koncese ke znásilňování a přidávají bezpočet dalších případů z Barmy.
Nicméně čtyři roky nato stále ještě šetření OSN nebylo zahájeno, protože vojenská junta odmítá povolit OSN vstup do země. Případy znásilnění jsou stále hlášeny a barmské ozbrojené složky nesporně musí vědět, co se děje. Junta ovšem provozuje orwellovské dvojité myšlení. Zprávy odmítla a místo toho zahájila svá vlastní vyšetřování, jejichž vedení a personální obsazení neponechávají prostor pro důvěru v jejich věrohodnost.
Národní vlády a mezinárodní společenství mají povinnost chránit ženy a děti před zneužíváním. V roce 2000 Rada bezpečnosti OSN připustila, že pohlavně založené násilí maří bezpečnost a přijala rezoluci 1325, která vyzývá strany konfliktu, aby respektovaly práva žen a dětí a zejména aby bránily pohlavně založenému násilí. V roce 2004 vlády ASEAN přislíbily, že skoncují s beztrestností, jíž státy jako Barma požívají, a podepsaly Deklaraci k eliminaci násilí proti ženám v regionu ASEAN.
Barma zoufalým způsobem neplní normy slušnosti, které si region jihovýchodní Asie před sebe klade. Ratifikovala Konvenci OSN k odstranění diskriminace žen a Konvenci OSN o právech dítěte. Navíc existuje národní komise pro zlepšení postavení žen. Taková opatření jsou ovšem k ničemu, jestliže pevně u moci zůstává armáda, právní řád neexistuje a vláda odmítá přiznat systematické sexuální násilí páchané jejími vojáky při terorizování obyvatelstva.
ASEAN si nemůže dovolit nečinně přihlížet. Totéž platí i pro mezinárodní společenství. Zneužívání moci, k němuž dochází, je nepřijatelné a my očekáváme, že ASEAN pojmenuje používání znásilnění vojenskými složkami v barmském konfliktu. Vyzýváme Radu bezpečnosti OSN, aby se záležitosti chopila. Všichni obyvatelé Barmy si zaslouží bezpečí a uprchlé ženy a dívky, jež zažily pohlavně založené násilí, potřebují solidaritu a podporu světa.
Nursyahbani Katjasungkana a Eva K. Sundari jsou poslankyněmi v Indonésii. Teresa Kok Suh Sim je poslankyní v Malajsii.
Copyright: Project Syndicate, 2006.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Teresa Kok Suh Sim, Nursyahbani Katjasungkana and Eva K. Sundari or return to our home page.
|
|
