NEW YORK – Debaty o hospodářské politice ve Spojených státech se často v dobrém i ve zlém odrážejí jako ozvěna i jinde, bez ohledu na to, zda jsou relevantní. Dobrým příkladem je nedávno zvolená vláda australského premiéra Tonyho Abbotta.
Konzervativní vlády i v mnoha jiných zemích prosazují škrty ve vládních výdajích s argumentem, že fiskální schodky ohrožují naši budoucnost. V případě Austrálie však taková tvrzení zní obzvlášť prázdně – což však Abbottově vládě nebrání s nimi vyrukovat.
I kdyby člověk přijal tvrzení harvardských ekonomů Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa, že velmi vysoké hladiny veřejného dluhu znamenají nižší růst, – názor, který nikdy skutečně neprokázali a který byl posléze diskreditován, – Austrálie se ani zdaleka takovému prahu neblíží. Tamní poměr dluhu k HDP je jen zlomkem toho amerického a patří k nejnižším v zemích OECD.
NEW YORK – Debaty o hospodářské politice ve Spojených státech se často v dobrém i ve zlém odrážejí jako ozvěna i jinde, bez ohledu na to, zda jsou relevantní. Dobrým příkladem je nedávno zvolená vláda australského premiéra Tonyho Abbotta.
Konzervativní vlády i v mnoha jiných zemích prosazují škrty ve vládních výdajích s argumentem, že fiskální schodky ohrožují naši budoucnost. V případě Austrálie však taková tvrzení zní obzvlášť prázdně – což však Abbottově vládě nebrání s nimi vyrukovat.
I kdyby člověk přijal tvrzení harvardských ekonomů Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa, že velmi vysoké hladiny veřejného dluhu znamenají nižší růst, – názor, který nikdy skutečně neprokázali a který byl posléze diskreditován, – Austrálie se ani zdaleka takovému prahu neblíží. Tamní poměr dluhu k HDP je jen zlomkem toho amerického a patří k nejnižším v zemích OECD.