NEW YORK – Je načase, aby Spojené státy a další velmoci nechaly Blízký východ, ať si v souladu s národní suverenitou a Chartou OSN vládne sám. Při současných úvahách o dalším kole vojenských zásahů v Iráku a intervenci v Sýrii by si USA měly přiznat dvě základní pravdy.
Zaprvé, americké intervence, které zemi za posledních deset let stály biliony dolarů a tisíce životů, setrvale Blízký východ destabilizují a v dotčených zemích způsobují rozsáhlé utrpení. Zadruhé, místní vlády – v Sýrii, Saúdské Arábii, Turecku, Íránu, Iráku, Egyptě a dalších zemích – mají motivaci i prostředky k dosažení vzájemného usmíření. V současnosti je ale brzdí přesvědčení, že USA či jiná mocnost zvenčí (třeba Rusko) jim zajistí rozhodující vítězství.
Když se na konci první světové války zhroutila Osmanská říše, tehdejší velmoci, Británie a Francie, narýsovaly následnické státy, aby zajistily kontrolu nad blízkovýchodní ropou, geopolitikou a tranzitními trasami do Asie. Jejich cynismus, který se promítl například do Sykes-Picotovy dohody, vytvořil trvalý vzorec destruktivního vměšování zvenčí. Když se posléze celosvětovou velmocí stala Amerika, přistupovala k Blízkému východu stejně a za hlasitého řečnění o demokracii neúnavně dosazovala, svrhávala, uplácela a manipulovala tamní vlády.
NEW YORK – Je načase, aby Spojené státy a další velmoci nechaly Blízký východ, ať si v souladu s národní suverenitou a Chartou OSN vládne sám. Při současných úvahách o dalším kole vojenských zásahů v Iráku a intervenci v Sýrii by si USA měly přiznat dvě základní pravdy.
Zaprvé, americké intervence, které zemi za posledních deset let stály biliony dolarů a tisíce životů, setrvale Blízký východ destabilizují a v dotčených zemích způsobují rozsáhlé utrpení. Zadruhé, místní vlády – v Sýrii, Saúdské Arábii, Turecku, Íránu, Iráku, Egyptě a dalších zemích – mají motivaci i prostředky k dosažení vzájemného usmíření. V současnosti je ale brzdí přesvědčení, že USA či jiná mocnost zvenčí (třeba Rusko) jim zajistí rozhodující vítězství.
Když se na konci první světové války zhroutila Osmanská říše, tehdejší velmoci, Británie a Francie, narýsovaly následnické státy, aby zajistily kontrolu nad blízkovýchodní ropou, geopolitikou a tranzitními trasami do Asie. Jejich cynismus, který se promítl například do Sykes-Picotovy dohody, vytvořil trvalý vzorec destruktivního vměšování zvenčí. Když se posléze celosvětovou velmocí stala Amerika, přistupovala k Blízkému východu stejně a za hlasitého řečnění o demokracii neúnavně dosazovala, svrhávala, uplácela a manipulovala tamní vlády.