Capitalism Then and Now
Války prohlížečů II
Harold James
|
|
|
|
PRINCETON – Deset let po svém zrodu hrozí Google opětovným rozpoutáním „války prohlížečů“ z 90. let, kdy Internet Explorer z dílny Microsoftu porazil svého rivala, prohlížeč Navigator od firmy Netscape. Tentokrát je to však prohlížeč Chrome od firmy Google, kdo slibuje proměnit ekonomické vztahy, jimiž se řídí celý softwarový průmysl, a to nejen díky svým technickým inovacím, které v jediném prohlížeči spojují velmi odlišné typy softwaru. Chrome rovněž eliminuje nutnost používat program, jako je Windows, který až dosud kontroloval přístup ke všem druhům softwaru.
Nová technologie Googlu je působivá a po vyřešení počátečních problémů se zabezpečením bude bezpochyby vyhovovat celé řadě zákazníků. Základní inovace však spočívá v něčem jiném. Chrome znamená průlom, protože nabízí naprosto novátorský přístup k dilematu vyvolanému právním a regulačním režimem antimonopolní politiky ve dvou hlavních právních prostředích světa, totiž ve Spojených státech a Evropské unii.
V letech 1995 až 1997 Explorer téměř zcela vytlačil Navigator, přestože program firmy Netscape na počátku zpřístupnil celosvětovou síť většině uživatelů a jeho dominantní postavení se zdálo neotřesitelné. Hlavní výhodou Exploreru nebyla ani tak technická vyspělost jako spíše fakt, že drtivá většina osobních počítačů používala operační systém Windows od firmy Microsoft. V důsledku toho se dal internetový prohlížeč – jakož i další multimediální software – začlenit do rámce Windows jako ucelený softwarový balík.
Možnost mít operační systém a software v jednom balíku velmi usnadnila život průměrnému uživateli. S koupí počítače spotřebitel jednoduše dostal všechno, co chtěl (a pravděpodobně ještě mnohem více). Zároveň se tím však snížila možnost volby, možnost vybírat si a kombinovat různé druhy softwaru. Kritici Microsoftu si na to bez ustání stěžovali a tvrdili, že začlenění prohlížeče do operačního systému vytěsnilo podstatně lepší softwarová řešení.
Mnozí uživatelé například dávali přednost textovému procesoru WordPerfect před Wordem od Microsoftu, ale díky výhodnosti mít ucelené řešení získal Word výhodu, začal se používat častěji a odsoudil svého protivníka k vyhynutí.
Výhoda a podnikatelský model Microsoftu mají kořeny v další vleklé právní bitvě. Počítačový software nebyl původně komoditou, která se dá koupit, nýbrž službou. Společnost IBM si vybudovala silně dominantní pozici díky tomu, že pronajímala individualizované a pečlivě na míru šité balíky. Nic přitom neprodávala, počítače ani software. Leasingový model IBM představoval hozenou rukavici celé právní filozofii americké antimonopolní politiky, která byla zavedena v éře programu „New Deal“.
Prezident Franklin Roosevelt chtěl původně kontrolovat americkou podnikatelskou sféru stanovením cenových hladin, ale když americký Nejvyšší soud tento přístup zamítl, začala jeho administrativa využívat k podkopávání pozic dominantních firem na trhu antimonopolní politiku. Ta však naráží na obrovské potíže v oborech, kde mohou revoluční technické inovace vytvářet fakticky okamžité monopoly.
V souladu s filozofií podkopávání dominantních pozic zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti v roce 1969 velké vyšetřování firmy IBM, která krátce předtím revolučně změnila komerční počítače modelovou řadou 360. Případ se dlouho vlekl, až byl v roce 1982 odložen jako „neopodstatněný“. Dokud však tento antimonopolní spor zůstával hrozbou, chovala se firma IBM nervózně a začala se od svého podnikatelského modelu odklánět. Současné postavení Microsoftu je přímým výsledkem starého antimonopolního případu vedeného proti IBM.
Když firma IBM uvedla na trh svůj osobní počítač, snadno ho mohla vybavit vlastním operačním systémem, a udržet si tak dominantní postavení. V obavách, že ji americké úřady obviní ze snahy ovládnout nový trh, však přenechala svůj „Diskový operační systém“ (DOS) pro nové počítače „mrňavé“ nové společnosti, v níž tehdy nikdo neviděl hrozbu: Microsoftu.
Jakmile Microsoft převzal po IBM dominantní postavení, i on samozřejmě narazil na právní problémy a na obou stranách Atlantiku musel svádět dlouhé a vyčerpávající soudní pře. EU, která stále více pošilhává po americkém modelu antimonopolního zákona, zahájila řízení proti Microsoftu v roce 1993. USA začaly jednat teprve po vítězství Microsoftu ve válce prohlížečů – jejich řízení bylo zahájeno v roce 1998. Obě pře zpočátku vyznívaly jednoznačně proti Microsoftu, a v roce 2000 dokonce v USA padlo rozhodnutí, které požadovalo rozdělení společnosti, přestože tento rozsudek byl později na základě odvolání zrušen.
Pozice Googlu je tak zajímavá a silná proto, že právní filozofie napadající jakoukoliv převahu v postavení , a to i v oboru, který přirozeně vytváří monopol, zůstává v platnosti. Pronájem softwaru a hardwaru, což byla zpočátku strategie IBM, je problematický. Stejně problematický je jednorázový prodej počítačových služeb na způsob Microsoftu. Pokud však někdo nabídne služby či produkty zdarma a pak jednoduše využije nabízející se inzertní možnosti, na první pohled na tom nemůže být nic špatného.
Model Googlu je hezkým příkladem toho, co by se dalo nazvat „postmoderní ekonomikou“. Na technických vynálezech je zarážející, že vynálezci na svých převratných technologických novinkách jen těžko profitovali a profitují. Výrobci bavlny v Anglii během průmyslové revoluce nevydělávali obrovské částky, přestože jejich výrobky převratným způsobem změnily osobní život a hygienu, a dokonce prodloužily průměrnou délku života.
V dnešní době zase silně zlevnila letecká doprava, avšak aerolinky vykazují ztrátu, telefonování už není finančně nedostupné, avšak telekomunikační firmy prodělaly obrovské částky na přemrštěných nabídkách za mobilní licence. Google dovedl logiku ztrátových technologií k naprostému vrcholu, když si za svůj produkt neúčtuje vůbec nic.
Harold James je profesorem historie a mezinárodních záležitostí na Princetonské univerzitě a profesorem na Evropském univerzitním institutu ve Florencii. Jeho poslední kniha nese název The Roman Predicament (Římská nesnáz).
Copyright: Project Syndicate, 2008.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Harold James or return to our home page.
|
|
