Je tomu teprve něco málo přes patnáct let, co byl vytvořen první ze současných mezinárodních soudů, které stíhají pachatele válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy. Tento soud, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), možná již brzy vyměří spravedlnost novému obžalovanému: válečnému vůdci bosenských Srbů Radovanu Karadžićovi, který byl zatčen v& Bělehradě.

Přesto jsou tyto tribunály již dnes předmětem trvalé kritiky: kvůli snaze zajistit spravedlnost prý brání dosažení důležitějšího cíle, totiž míru. Podobné nářky se ozývají nejhlasitěji v& případech, kdy jsou ze zločinů obžalovány hlavy státu. Posledním příkladem je obžaloba súdánského prezidenta Umara Hasana Bašíra ze zločinů proti lidskosti a genocidy v& Dárfúru, kterou vznesl prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC). Odsuzování procesu hledání spravedlnosti je v& tomto případě skutečně intenzivnější a vehementnější než dříve.

Kritika zněla hlasitě i v& roce 1995, kdy prokurátor ICTY obžaloval Karadžiće a nejvyššího velitele bosenskosrbské armády, generála Ratka Mladiće, a ozývala se ještě hlasitěji, když byli oba ve stejném roce obžalováni znovu za masakr ve Srebrenici. Zejména načasování druhé obžaloby vyvolalo vlnu kritiky, poněvadž přišlo krátce před zahájením daytonské mírové konference. Jelikož Karadžićovi s& Mladićem hrozilo zatčení, vůbec do Daytonu neodcestovali.

Jak se však nakonec ukázalo, jejich absence nebránila zúčastněným stranám v& dosažení dohody. Dokonce byla možná přínosem, protože se lídři Bosny, Chorvatska a Jugoslávie dohodli na ukončení války v& Bosně.

V& roce 1999 obžaloval ICTY jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće za zločiny spáchané v& Kosovu. Také v& tomto případě se objevila kritika, která si brala na mušku načasování. Právě probíhala intervence NATO v& Kosovu a kritici tvrdili, že Miloševićovo trestní stíhání činí z& tribunálu prodlouženou ruku NATO a stane se překážkou dohody. Tato předpověď byla mylná. Dva týdny po obžalobě Milošević kapituloval a válka skončila.

Další aktivní hlavou státu, která se dočkala obžaloby, byl liberijský prezident Charles Taylor. Ačkoliv prokurátor Zvláštního soudu pro Sierru Leone obžaloval Taylora za zločiny spáchané ve válce, která tuto zemi zdevastovala, již v& březnu 2003, obžaloba byla zveřejněna až o tři měsíce později. Také tentokrát bylo načasování hlavním faktorem, který vyvolal rozhořčení. V& červnu 2003, kdy byla obžaloba zveřejněna, se právě Taylor účastnil mírové konference v& Ghaně, jejímž cílem bylo urovnat občanskou válku v& jeho zemi.

Ghaňané jako hostitelé konference byli za těchto okolností obzvláště popuzeni žádostí o Taylorovo zatčení, a také ji odmítli. S& Ghaňany, kteří se ocitli ve velmi choulostivé situaci, lze jistě sympatizovat, nicméně obžaloba zesílila požadavky na Taylorovo odstavení od moci. V& srpnu uprchl Taylor do exilu, čímž v& podstatě ukončil válku. V současné době je souzen v& Haagu, Libérie žije po dvou desetiletích strašlivého konfliktu v& míru a demokratická vláda uskutečňuje obnovu země.

Nemůžeme vyloučit možnost, že zajišťování spravedlnosti v& Dárfúru ztíží dosažení míru v& této oblasti. Spravedlnost a mír jsou na sobě nezávislé hodnoty. Každá z& nich je sama o sobě nesmírně důležitá. Z& dlouhodobého hlediska se zdá, že zajištění spravedlnosti je příspěvkem k& míru, ale nikdo si nemůže být jist, že se situace takto vyvine pokaždé.

Na základě dosavadních zkušeností se však jistá skepse vůči tvrzení, že se spravedlnost stane překážkou míru, jeví jako oprávněná. Konflikt v& Dárfúru koneckonců probíhá už pět a půl roku. Jednotky, které vposledku kontroluje Bašír, za tu dobu zabily odhadem 300& 000 lidí a dalších asi 2,7 milionu lidí bylo vyhnáno z& domovů. Pouhý týden před obžalobou bylo při útoku dobře vyzbrojených členů milicí zabito sedm příslušníků mírových sil Africké unie a OSN a dalších 22 jich utrpělo zranění. O žádné mírové dohodě se vážně neuvažuje. Na čem se tedy zakládá tvrzení, že Bašírova obžaloba je překážkou mírového urovnání? Jakému urovnání tady lze překážet?

Je třeba připomenout, že dárfúrský případ předložila Mezinárodnímu trestnímu soudu Rada bezpečnosti OSN. Zakládající smlouva ICC dává Radě bezpečnosti právo odložit stíhání, je-li to zapotřebí k& uzavření mírové dohody. Pokud si tedy kritici obžaloby přejí, aby Rada bezpečnosti zasáhla, měli by si přinejmenším dát tu práci a demonstrovat radě, že uzavření mírové dohody je pravděpodobné.

Svět se před patnácti lety pustil do zakládání mezinárodních trestních tribunálů, aby ukončil beztrestnost, s& níž hlavy států a předáci guerillových skupin páchali ohavné zločiny. Jak ukazuje Karadžićovo zatčení, toto úsilí se pomalu setkává s& úspěchem. Obžaloba Bašíra, který má stejný nárok na presumpci neviny jako kterýkoliv jiný obžalovaný, je dalším důležitým mezníkem na dlouhé cestě, již je zapotřebí urazit, aby svět dosáhl cíle, který si sám stanovil.