Sedmého září se Egypťané vydají k volebním urnám, aby zvolili nového prezidenta. Vybírat budou z deseti uchazečů, mezi nimiž nechybí ani dosavadní prezident Husní Mubarak, který tuto funkci zastává už 24 let. A třebaže jen málokdo pochybuje, že výsledkem voleb bude jeho znovuzvolení, mnoho lidí tento proces intenzivně sleduje.

Na volby se připravuje přibližně 6 000 domácích volebních pozorovatelů a tento týden se navíc do země sjíždějí stovky zahraničních reportérů. Ačkoliv ovšem celý proces nepostrádá všechny formální znaky skutečného volebního klání, některé důležité prvky autenticity zde nápadně chybějí.

Navzdory slibům neplatí pro všechny ani zdaleka stejná pravidla. Mubarak stále drží v rukou nepřiměřené výhody: má známé jméno, faktický monopol na státem kontrolovaná elektronická média a přibližně 85% médií tištěných. Týden před hlasováním nebyl některým opozičním kandidátům odvysílán v egyptské televizi ještě ani jeden předvolební spot. Všechny členy prezidentské volební komise jmenoval Mubarak a nová volební pravidla vyloučila účast veškerých nezávislých uchazečů.

Nejvyšší soud v roce 2000 rozhodl, že na výsledky voleb musí dohlížet a ověřovat je 8 000 egyptských soudců. Byl to významný krok směrem ke spravedlivějším volbám, jelikož soudcovská unie si během posledního půlstoletí uchvacování výkonné moci udržela jistou nezávislost.

Mubarakův režim proto musel použít nejrůznější triky, aby soudcovskou unii neutralizoval. Jedním z nich bylo rozšíření definice „soudcovského stavu“ tak, aby zahrnovala i tisíce loajálních státních zaměstnanců, kteří mají právní vzdělání, ale nulové zkušenosti za soudním stolcem. Tím jsou skuteční soudci zahnáni do slepé uličky, neboť vyjádří-li protest bojkotem svých dohlížitelských povinností, připadne tento úkol i tentokrát policii spadající pod nechvalně proslulé ministerstvo vnitra.

A tak měla soudcovská unie v minulosti sklon se podřídit – s předvídatelnými výsledky. V parlamentních volbách v roce 2000 získala Mubarakova vládnoucí strana v okrscích, kde na volby dohlíželi skuteční soudci, přibližně 38% hlasů, avšak v okrscích pod dohledem kvazisoudců toto procento nějakou záhadou vyskočilo na 86%.

Letošní rok slibuje převratnou změnu. Na jaře uspořádali soudci celostátní shromáždění a usnesli se, že pokud jim režim nepřizná plnou nezávislost a exkluzivní dohled nad hlasovacím procesem, nebudou na nadcházející prezidentská (či parlamentní) volební klání dohlížet. Druhého září pak vystoupili s konečnými požadavky: umožnit monitorování hlasovacího procesu skupinám z řad občanské společnosti, ukončit zásahy do definice skutečného soudce pro účely voleb a souhlasit, aby byl u všech volebních uren neustále přítomen legitimní soudce, dokud nebude přepočítán, ověřen a nahlášen jejich obsah.

Zatím to s největší pravděpodobností vypadá na patovou situaci, neboť předseda prezidentské volební komise v egyptské televizi veřejně prohlásil, že odmítá jakékoliv monitorování volebního procesu občany.

Dalším zajímavým vývojem událostí v předvečer voleb je mimo jiné vášnivá veřejná debata, zda mají voliči v prezidentských volbách hlasovat, nebo je bojkotovat. Několik opozičních stran vyzvalo své členy, aby se voleb nezúčastnili na protest proti svazujícím volebním pravidlům, která silně favorizují Mubaraka. Naproti tomu Muslimské bratrstvo, které je považováno za nejsilnější opoziční uskupení v Egyptě, naléhá na své stoupence, aby vhodili do uren volební lístky a hlasovali podle svého svědomí, avšak aby nepodporovali žádné „despotické, zkorumpované vládce“. Jde o očividné, byť nevyslovené odmítnutí Mubaraka, jediného vládce v zemi za posledních 24 let.

Navzdory opakovaným vládním výhradám připravuje asi 34 skupin z řad občanské společnosti tisíce mladých Egypťanů na monitorování voleb. Tyto skupiny tvrdí, že pokud režim nemá v plánu volby zmanipulovat, pak by domácí ani zahraniční monitorování hlasovacího procesu nemělo představovat problém. Reakcí režimu je prohlášení, že jakékoliv monitorování zvnějšku je zásahem do egyptské suverenity a že domácí pozorovatelé urážejí bezúhonnost soudců. Tento argument byl nicméně záhy podkopán, když soudcovská unie oznámila, že pozorovatele z řad občanské společnosti podporuje.

Ať už má Mubarakův režim strach kvůli rostoucím tlakům zevnitř i zvenčí, aby uspořádal svobodné a spravedlivé volby, anebo je jednoduše neschopen zbavit stranu podvádění jako způsobu života, současné náznaky nevěstí před středečním hlasováním nic dobrého. Egypťané zatím vůbec poprvé zakoušejí vzrušující pocit ze vzdoru proti tyranii a vychutnávají si nově nabytý prostor svobody.