Vědci a odborníci na duševní zdraví učinili při pochopení a léčbě závažných depresí značné pokroky, a to včetně odhalení role nerovnováhy chemických látek v mozku, jako jsou serotonin a noradrenalin. Existuje však stále více důkazů, že se za tímto problémem ukrývá více: deprese rovněž zahrnuje strukturální změny v těch oblastech mozku, které ovlivňují naši náladu, paměť a rozhodovací proces.
Depresi často urychlují stresující zážitky. Mozek interpretuje naše prožitky, rozhoduje, zda představují hrozbu, a poté ovládá naše behaviorální a fyziologické reakce na ně. Údaje získané při experimentech se zvířaty ukazují, že škodlivé fyziologické změny pramení z neschopnosti mozku a těla reagovat na opakovaný stres adaptivními modifikacemi ve struktuře a funkci. Na patologické změny velikosti a funkce jsou náchylné zejména tři oblasti mozku - hippokampus, prefrontální kůra a amygdala.
Tyto oblasti hrají roli při interpretaci otázky, co je stresující, a při stanovování náležitých reakcí. Procesu se účastní mnoho chemických prostředníků, včetně kortizolu a adrenalinu z nadledvinek, dalších hormonů a neuropřenašečů (jako jsou serotonin a noradrenalin), jakož i reakcí z autonomního a imunitního systému. Deprese tak následkem dlouhodobé chemické nerovnováhy v systémech ovlivňujících činnost srdce, imunitní systém a metabolismus vede ke změnám ve zbytku těla.
Vědci a odborníci na duševní zdraví učinili při pochopení a léčbě závažných depresí značné pokroky, a to včetně odhalení role nerovnováhy chemických látek v mozku, jako jsou serotonin a noradrenalin. Existuje však stále více důkazů, že se za tímto problémem ukrývá více: deprese rovněž zahrnuje strukturální změny v těch oblastech mozku, které ovlivňují naši náladu, paměť a rozhodovací proces.
Depresi často urychlují stresující zážitky. Mozek interpretuje naše prožitky, rozhoduje, zda představují hrozbu, a poté ovládá naše behaviorální a fyziologické reakce na ně. Údaje získané při experimentech se zvířaty ukazují, že škodlivé fyziologické změny pramení z neschopnosti mozku a těla reagovat na opakovaný stres adaptivními modifikacemi ve struktuře a funkci. Na patologické změny velikosti a funkce jsou náchylné zejména tři oblasti mozku - hippokampus, prefrontální kůra a amygdala.
Tyto oblasti hrají roli při interpretaci otázky, co je stresující, a při stanovování náležitých reakcí. Procesu se účastní mnoho chemických prostředníků, včetně kortizolu a adrenalinu z nadledvinek, dalších hormonů a neuropřenašečů (jako jsou serotonin a noradrenalin), jakož i reakcí z autonomního a imunitního systému. Deprese tak následkem dlouhodobé chemické nerovnováhy v systémech ovlivňujících činnost srdce, imunitní systém a metabolismus vede ke změnám ve zbytku těla.