Prezident Bush, palestinský premiér Mázin a izraelský premiér Saron se mají sejít. Je úmysl Ameriky vnést mír do Palestiny a Izraele skutečně vážně míněný? Kam v celkové středoasijské strategii USA tato schůzka zapadá? Richard Haass, ředitel Výboru pro plánování politických přístupů amerického ministerstva zahraničí, předkládá svou představu vývoje na Středním východě.

O budoucnosti jedné z klíčových zemí Středního východu bude rozhodovat to, čeho bylo dosaženo v Iráku, a ještě více to, čeho teď dosáhne irácký lid s americkou pomocí. Otevřený, tržně zaměřený a mírový Irák by mohl přispět i k reformě a růstu celého regionu. Dalekosáhlá proměna Iráku i Středního východu si ale zajisté vyžádá jistý čas.

Potřeba jednat v Iráku po Saddámovi má čtyři složky: humanitární, bezpečnostní, hospodářskou a politickou. Humanitární úkol byl dosud méně obtížný, než se očekávalo, a to díky předchozímu plánování USA i světového společenství a rychlosti, zaměřenosti a schopnosti rozlišovat, jež charakterizovaly způsob boje koaličních vojsk.

V některých oblastech potřeba humanitární pomoci přetrvává, ale očekávaná rozsáhlá krize se naštěstí nedostavila. Uprchlíků i vnitrostátně přesídlených osob je relativně málo. Přísun potravin, vody a léků je většinou dostatečný nebo se aspoň zlepšuje. Americká vláda skrze agentury OSN a nevládní organizace poskytla asi 600 milionů dolarů na pokrytí bezprostředních humanitárních potřeb.

Potřebujeme v Iráku také obnovit základní pořádek. Bezpečnost je naprosto nezbytnou podmínkou trvalého zotavení z konfliktu. Bez zajištění bezpečnosti lidé nemohou přebudovat svou zemi, vrátit se do škol, začít pracovat. Saddámův pád vyvolal vlnu rabování, zločinnosti a vyřizování účtů. Bezprostřední prioritou je ukončit toto násilí.

Dále musí mezinárodní síly zajistit a zneškodnit všechny zbraně hromadného ničení, předejít tomu, aby etnické a náboženské tlaky přerostly v násilnosti, a dohlédnout na to, aby žádný z iráckých sousedů nejitřil už tak nestálou situaci. V dlouhodobém horizontu musíme Iráčanům pomoci nově vybudovat policii a brannou moc, aby si dokázali zajišťovat vlastní bezpečí a nikoho přitom neohrožovali.

Hospodářskou rekonstrukci je přesnější promýšlet jako hospodářskou obnovu. Fyzický kapitál je v lepším stavu, než se očekávalo, a navíc modernímu Iráku přináší užitek dobrá zásoba lidského kapitálu. Na rozdíl od situací, jež se vytvářely po konfliktech posledních let, je v Iráku mnoho surovin, s nimiž se dá pracovat. USA uvolňují více než dvě miliardy dolarů na pomoc počátečním snahám o obnovu. Těžba ropy se opět rozebíhá ve smysluplném množství. Dlouhodobější úkoly zahrnují zvyšování produkce ropy a vypořádání se s ohromným nesplaceným dluhem země. Rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o zrušení veškerých sankcí je vítaný krok vpřed.

Vezmeme-li v úvahu náboženské, etnické, geografické a politické rozpory, jež charakterizují iráckou společnost, může být nejtěžším úkolem podpora politické regenerace Iráku. Přesto jsou cynici i skeptici na omylu. Americký cíl - Irák, který je celistvý, má parlamentní vládu a respektuje právní řád - není žádný přelud, obzvláště s ohledem na vzdělanost obyvatel země a dostatečně rozsáhlou střední třídu.

Je-li mezinárodní společenství připraveno vytrvat až do konce a pracovat společně s Iráčany, dokud se neuchytí základy demokratické společnosti, dokáže tento cíl naplnit. Zodpovědným iráckým předákům je nutné pomoci odvést dnešní ohromný politický neklid konstruktivními směry.

Dění v Iráku bude mít pochopitelně dopad na celý širší region. Nebude ale pro osud Středního východu určující.

Zřejmě neexistuje zahraničněpolitická záležitost, která by poutala pozornost světa a polarizovala jeho mínění více než palestinská otázka. Je tomu téměř rok, co prezident George W. Bush oznámil, že jeho cílem je dosažení vzniku demokratického palestinského státu, který bude připraven mírově žít v sousedství Izraele. Ve spolupráci s Ruskem, EU a OSN vytvořily USA ,,cestovní mapu", která nás má k tomuto cíli postupně dovést. Příchod nového palestinského premiéra a vlády je důležitým začátkem.

Nynějším úkolem je přesvědčit Palestince a Izraelce, aby proces zahájili a začali uskutečňovat kroky k realistickému zlepšení situace, což jim umožní vypořádat se u jednacího stolu s dalekosáhlejšími záležitostmi. Teroristy nelze donekonečna nechávat mařit hledání cest k míru.

Ale ani vyřešení palestinské otázky nenapraví všechny potíže Středního východu. Rizika, jež představuje Írán, jsou zřejmá: země vyvíjí zbraně hromadného ničení a v minulosti podporovala terorismus. Takové jednání opovrhuje normami a pravidly mezinárodního společenství a odsouvá Írán a jeho lid do izolace. Pokračování těchto aktivit bude mít své důsledky. Pokud ale Írán upustí od teroru a snahy získat vražedné zbraně, setká se s ochotou USA nově ustavit vztah mezi zeměmi. USA jsou připraveny reagovat obdobně, jestliže ve svém chování prokáže dalekosáhlé změny Sýrie.

Obecnější záležitostí je relativní nedostatek otevřenosti politických systémů a ekonomik regionu. Až příliš dlouho Amerika tolerovala muslimskému Střednímu východu ,,demokratickou výjimku". Kdyby vlády byly přátelské a podporovaly regionální stabilitu, nebylo by zapotřebí, aby cizinci prosazovali parlamentní vládu.

Dostali jsme tvrdou lekci o tom, že uzavřené politické systémy plodí zášť a extremismus cílený proti zájmům Ameriky, Západu a vlastně celého světa. Právě proto podporujeme demokracii a politické reformy prostřednictvím Iniciativy pro partnerství se Středním východem, kterou uvedl do života ministr zahraničí Colin Powell v prosinci 2002.

Uzavřené hospodářské systémy také představují nebezpečí. Jak loni prokázala zpráva ,,Arab Human Development Report", arabský Střední východ zaostává daleko za ostatními regiony v klíčových otázkách jako osobní svoboda, práva žen a hospodářský a sociální rozvoj.

Už velmi dlouho tyto země sledují, jak je míjí hospodářská prosperita. Prezident Bush je odhodlán pomoci Arabům získat podíl na výhodách ekonomické svobody. Realizace jeho nedávného návrhu na založení oblasti volného obchodu mezi USA a Středním východem do deseti let by byla pevným základem dalšího rozvoje.

Copyright: Project Syndicate, červen 2003.

Z angličtiny přeložil David Daduč