NEW YORK – Otázka, kterou dnes nejčastěji dostávám, zní takto: Vrátili jsme se do roku 2008, k další globální finanční krizi a recesi?
Odpovídám, že rozhodně ne, ale že nedávná epizoda chaosu na globálních finančních trzích je pravděpodobně závažnější než kterékoliv jiné období volatility a snahy o snižování rizika po roce 2009. Je to dáno tím, že na rozdíl od nedávných let, kdy volatilitu vyvolávaly jednotlivé faktory – krize v eurozóně, „utlumovací nálada“ Federálního rezervního systému, hrozící odchod Řecka z eurozóny a tvrdé ekonomické přistání v Číně –, dnes existuje nejméně sedm zdrojů globálního rizika současně.
Za prvé se s ještě větší intenzitou vrátily obavy z tvrdého přistání v Číně a jeho pravděpodobného dopadu na akciový trh a hodnotu jüanu. Jakkoliv je pravděpodobné, že Čína zažije spíše kodrcavé než tvrdé přistání, kvůli dalšímu zpomalování růstu a pokračujícímu odlivu kapitálu se zatím nepodařilo rozptýlit obavy investorů.
NEW YORK – Otázka, kterou dnes nejčastěji dostávám, zní takto: Vrátili jsme se do roku 2008, k další globální finanční krizi a recesi?
Odpovídám, že rozhodně ne, ale že nedávná epizoda chaosu na globálních finančních trzích je pravděpodobně závažnější než kterékoliv jiné období volatility a snahy o snižování rizika po roce 2009. Je to dáno tím, že na rozdíl od nedávných let, kdy volatilitu vyvolávaly jednotlivé faktory – krize v eurozóně, „utlumovací nálada“ Federálního rezervního systému, hrozící odchod Řecka z eurozóny a tvrdé ekonomické přistání v Číně –, dnes existuje nejméně sedm zdrojů globálního rizika současně.
Za prvé se s ještě větší intenzitou vrátily obavy z tvrdého přistání v Číně a jeho pravděpodobného dopadu na akciový trh a hodnotu jüanu. Jakkoliv je pravděpodobné, že Čína zažije spíše kodrcavé než tvrdé přistání, kvůli dalšímu zpomalování růstu a pokračujícímu odlivu kapitálu se zatím nepodařilo rozptýlit obavy investorů.