Mnoho generací Poláků snilo o dni, kdy bude zrušeno poválečné rozdělení Evropy. Rovněž mnoho generací Ukrajinců bylo zbaveno práva na vlastní zemi, jazyk a kulturu. Tím, co sjednocovalo vězně svědomí v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech, byla víra, že jednoho dne najdou jejich země místo ve sjednocené Evropě.

Polákům se tento sen splnil 1. května vstupem do EU. V případě Ukrajiny je situace nejistější, avšak také ji čekají významná rozhodnutí o budoucnosti. V květnu Evropská unie specifikuje zásady, jimiž se budou řídit její vztahy s novými sousedy. V červnu se na summitu NATO bude hovořit o vyhlídkách na vstup Ukrajiny do aliance. A letos na podzim rozhodnou prezidentské volby na Ukrajině o vývoji země v příštích desetiletích.

V tomto klíčovém okamžiku vyzýváme Evropu, aby se Ukrajině - velké evropské zemi, na jejíž potřeby a aspirace nelze při procesu budování nové Evropy zapomenout - otevřela. Evropa by měla jít dál než jen definovat svůj vztah k Ukrajině jako ke sousedovi: měla by jasně konstatovat, že Ukrajina má reálnou naději na vstup do NATO a EU.

Takové prohlášení je nezbytné pro podporu demokratických sil na Ukrajině v době, kdy mají reálnou šanci utvářet budoucnost země. Ukrajinská vládnoucí elita brutálně potlačuje opozici, omezuje svobodu projevu a oklešťuje ekonomické svobody. Nadcházející prezidentské volby se tak stávají zkouškou, která dá odpověď na několik zásadních otázek. Uchová si ukrajinská společnost právo na volbu svých zástupců, anebo zvítězí takzvaná „řízená demokracie", v níž se bude moc přesouvat sem a tam uvnitř malých kroužků oligarchistických klanů? Bude v zemi vzkvétat volný trh, anebo bude oligarchistický kapitalismus sloužit zájmům hrstky? Bude v zemi vzkvétat občanská společnost, anebo se Ukrajina stane společností poslušných poddaných? Budou zákony sloužit všem, anebo jen elitám?

Vítězství opozice v parlamentních volbách v roce 2002 svědčí o tom, jaký potenciál může uvolnit případné vítězství demokratických sil v prezidentských volbách. Díky politice zavedené v roce 2000 a zejména díky boji proti všemocným oligarchům zaznamenává ukrajinská ekonomika už pět let hospodářský růst. Parlamentní vítězství opozice rovněž přinutilo zdráhavé úřady, aby deklarovaly připravenost Ukrajiny na vstup do NATO a EU.

Pro završení procesu demokratické transformace potřebuje Ukrajina deklaraci, v níž by Evropa potvrdila její evropské a euroatlantické vyhlídky. Taková deklarace by znamenala, že Evropa nezavírá Ukrajině dveře, neboť jde o zemi s evropskou kulturní identitou a dlouhou tradicí boje za demokracii a lidská práva.

Význam podobné deklarace lze jen těžko přecenit. Příklad Polska a dalších středoevropských zemí ukazuje, že jasná vyhlídka na členství v EU se může stát jedním z motorů efektivních reforem a významně posílit schopnost místních představitelů přesvědčit své občany, aby připustili nutnost reforem, které jsou někdy bolestivé.

V obecnější rovině by měly být diskuse o budoucnosti Evropy prostoupeny duchem solidarity s ohledem na státy a národy, které zatím nejsou členy a jejichž členství se v nejbližší budoucnosti nepředpokládá. Jinak bude kontinent znovu rozdělen na bohaté a chudé, na lidi žijící v demokracii a na lidi porobené autoritářskými režimy. Nechceme mít na polsko-ukrajinských hranicích novou železnou oponu.

V letech od opětovného získání nezávislosti Ukrajina dokázala, že může hrát významnou a konstruktivní roli v regionu. Počátkem devadesátých let se Ukrajina zřekla jaderných zbraní. Od té doby se účastnila mírových misí OSN a NATO a dohodla se se všemi sousedy na podobě státních hranic. Nezávislá Ukrajina nezažila žádné etnické střety, přestože o pokusy o jejich vyvolání nebyla nouze.

Z hlediska historického dědictví, ekonomických zájmů a etnického složení patří Ukrajina do střední i do východní Evropy. Její poloha u Černého moře ji váže k jihovýchodní Evropě, Balkánu a Kavkazu, ale také k Turecku. Ukrajina uzavřela regionální svazek s Gruzií, Uzbekistánem, Ázerbájdžánem a Moldavskem a klade si za cíl hrát v této obrovské oblasti roli středobodu demokracie a ekonomické svobody.

Ukrajina i Polsko věnují zvláštní pozornost dobrým sousedským vztahům s Ruskem. Posílení ruské demokracie je v zájmu Ukrajiny, Polska i celé Evropy. Demokratická Ukrajina, která bude v rámci evropského společenství úzce spolupracovat s Polskem, otevře nové možnosti při rozvoji a posilování partnerství v Ruskem.

Jsme si vědomi problémů spojených s vytvářením evropské vyhlídky pro Ukrajinu. Integrace deseti nových členských zemí, které 1. května vstoupily do EU, bude ze strany unie vyžadovat nesmírné úsilí, stejně jako spravedlivé rozdělení zátěže. Přesto bychom neměli ztrácet ze zřetele další výzvy. Jednou z nejdůležitějších z nich je osud Ukrajiny a potřeba posílit svobodu a demokracii v této zemi.