PRINCETON – Před čtyřiceti lety jsem stál s několika dalšími studenty na rušné oxfordské ulici a rozdával letáky protestující proti používání bateriových klecí při chovu slepic. Většina těch, kdo si letáky vzali, netušila, že jimi kupovaná vajíčka pocházejí od nosnic chovaných v tak malých klecích, že ani jediný pták – v klecích se obvykle nacházeli čtyři – by v nich nedokázal plně roztáhnout křídla a zatřepetat jimi. Nosnice se nikdy nemohly volně procházet ani snášet vejce do hnízda.

Mnozí lidé našemu mladickému idealismu tleskali, ale zároveň nám řekli, že nemáme šanci tak významné odvětví změnit. Mýlili se.

Od prvního dne roku 2012 je chov slepic v takových klecích nezákonný, a to nejen ve Velké Británii, ale ve všech 27 zemích Evropské unie. Slepice lze stále chovat v klecích, ale musí v nich mít více prostoru a klece musí obsahovat hnízdicí boxy a hřad. Minulý měsíc poskytli členové britského Trustu pro blaho slepic nový domov nosnici, které dali jméno „Liberty“ („Svoboda“). Podle nich to byla jedna z posledních slepic v Británii, která stále žila v tom typu klece, proti němuž jsme kdysi dávno protestovali.

Počátkem 70. let, kdy se zrodilo moderní hnutí za osvobození zvířat, nevedla kampaň proti bateriovým klecím žádná velká organizace. Královská společnost pro prevenci krutostí na zvířatech (RSPCA) coby matka všech organizací na ochranu zvířat dávno předtím ztratila svůj počáteční radikalismus. Zaměřovala se na izolované případy týrání a nedokázala čelit dobře zavedeným metodám špatného zacházení se zvířaty na farmách či v laboratořích. Noví radikální bojovníci za práva zvířat museli v 70. letech vyvinout společné úsilí, aby probudili RSPCA z liknavosti vůči bateriovým klecím a jiným formám intenzivního chovu zvířat.

Nové hnutí za práva zvířat nakonec dokázalo proniknout k širší veřejnosti. Spotřebitelé zareagovali tím, že začali kupovat vajíčka od volně chovaných nosnic. Některé řetězce supermarketů dokonce přestaly vajíčka od nosnic chovaných v bateriích prodávat.

Ve Velké Británii a některých evropských zemích se blaho zvířat stalo výrazným politickým tématem a tlak na zákonodárce sílil. Evropská unie zřídila vědeckou komisi, která prošetřila otázky spojené se situací zvířat na farmách a doporučila zákaz bateriových klecí spolu s několika dalšími formami uzavírání prasat a telat ve stísněných prostorách. Zákaz bateriových klecí v EU byl nakonec schválen v roce 1999, ale aby se producentům poskytl dostatek času k výměně vybavení, do něhož investovali, odložila se platnost zákona na 1. leden 2012.

Britským producentům vajec slouží ke cti, že novou situaci akceptovali a vyvinuli nové a méně kruté metody chovu nosnic. Ne všechny země jsou však ve stejné míře připravené a odhaduje se, že v dnes již nezákonných bateriových klecích se stále nachází až 80 milionů nosnic. Nejméně 300 milionů ptáků, kteří živořili ve standardních bateriových klecích, však dnes žije v podstatně lepších podmínkách a na úřady EU je dnes vyvíjen obrovský tlak, aby zákaz vymáhaly všude – nejen na producentech vajec, kteří ho již dodržují.

Zákazem bateriových klecí potvrzuje Evropa své postavení světového lídra v oblasti práv zvířat, což se odráží i ve způsobu, jímž omezuje testování kosmetických přípravků na zvířatech. Proč má však Evropa v oblasti zájmu o zvířata takový náskok před ostatními zeměmi?

Ve Spojených státech neexistuje žádný zákon, který by upravoval, jak mají producenti vajec chovat své nosnice. Když však byla tato otázka předložena v roce 2008 kalifornským voličům, ti drtivou většinou hlasů podpořili požadavek, aby všechna zvířata chovaná na farmách měla dost prostoru k úplnému protažení končetin a otočení, aniž se přitom dotknou jiného zvířete či boků klece. To naznačuje, že problém nemusí spočívat v postojích amerických občanů, ale že jádro problému se skrývá spíše na federální úrovni – americký politický systém totiž propůjčuje průmyslovým sektorům s velkými fondy na volební kampaně takovou moc, že tyto sektory mohou jít proti vůli většiny obyvatel.

V Číně, která spolu s USA chová v klecích největší počet slepic, se hnutí za práva zvířat teprve začíná formovat. V zájmu blaha miliard zvířat chovaných na farmách bychom mu měli přát rychlý růst a úspěch.

Začátek tohoto roku je vhodnou chvílí k tomu, abychom oslavili velký pokrok v oblasti práv zvířat, který je pro Evropu dalším krokem k tomu, aby se stala civilizovanější a humánnější společností – společností, jež bere ohled na všechny živé tvory schopné cítit utrpení. Zároveň je to příležitost oslavit efektivitu demokracie a sílu etické myšlenky.

Antropoložka Margaret Meadová údajně prohlásila: „Není pochyb o tom, že malá skupinka přemýšlivých a odhodlaných občanů může změnit svět. Nikdo jiný ho ostatně nikdy nezměnil.“ Druhá část výroku možná pravdivá není, ale ta první rozhodně ano. Konec bateriových klecí v Evropě je méně dramatickou událostí než arabské jaro, ale stejně jako toto lidové povstání započal i on u malé skupinky přemýšlivých a odhodlaných lidí.