NEW YORK – Ekonomický úspěch země závisí na vzdělání, kvalifikaci a zdraví jejích obyvatel. Když jsou mladí lidé v zemi zdraví a mají dobré vzdělání, mohou najít výnosné zaměstnání, dosáhnout důstojného postavení a uspět při adaptaci na výkyvy globálního trhu práce. Podniky více investují, protože vědí, že jejich zaměstnanci budou produktivní. Přesto mnoho společností po celém světě nesplňuje úkol zajistit základní úroveň zdraví a slušné vzdělání pro všechny generace dětí.
Proč zůstává vzdělání v tolika zemích nesplněným úkolem? Některé státy jsou jednoduše příliš chudé, než aby mohly zajistit slušné školy. Dostatečné vzdělání mohou navíc postrádat i samotní rodiče, kteří pak nedokážou svým dětem pomáhat déle než v první či druhé školní třídě, a tak se neschopnost číst a počítat přenáší z jedné generace na druhou. Nejsložitější situace nastává ve velkých rodinách (řekněme se šesti či sedmi dětmi), protože rodiče jen málo investují do zdraví, výživy a vzdělání každého dítěte.
Selhávají však i země bohaté. Například Spojené státy krutě dopouštějí, aby nejchudší děti trpěly. Chudí lidé žijí v chudých čtvrtích se špatnými školami. Rodiče jsou často nezaměstnaní, nemocní, rozvedení, nebo dokonce uvěznění. Děti se ocitají v pasti trvalého generačního cyklu chudoby, přestože společnost je obecně blahobytná. Děti vyrůstající v chudobě až příliš často končí jako chudí dospělí.
NEW YORK – Ekonomický úspěch země závisí na vzdělání, kvalifikaci a zdraví jejích obyvatel. Když jsou mladí lidé v zemi zdraví a mají dobré vzdělání, mohou najít výnosné zaměstnání, dosáhnout důstojného postavení a uspět při adaptaci na výkyvy globálního trhu práce. Podniky více investují, protože vědí, že jejich zaměstnanci budou produktivní. Přesto mnoho společností po celém světě nesplňuje úkol zajistit základní úroveň zdraví a slušné vzdělání pro všechny generace dětí.
Proč zůstává vzdělání v tolika zemích nesplněným úkolem? Některé státy jsou jednoduše příliš chudé, než aby mohly zajistit slušné školy. Dostatečné vzdělání mohou navíc postrádat i samotní rodiče, kteří pak nedokážou svým dětem pomáhat déle než v první či druhé školní třídě, a tak se neschopnost číst a počítat přenáší z jedné generace na druhou. Nejsložitější situace nastává ve velkých rodinách (řekněme se šesti či sedmi dětmi), protože rodiče jen málo investují do zdraví, výživy a vzdělání každého dítěte.
Selhávají však i země bohaté. Například Spojené státy krutě dopouštějí, aby nejchudší děti trpěly. Chudí lidé žijí v chudých čtvrtích se špatnými školami. Rodiče jsou často nezaměstnaní, nemocní, rozvedení, nebo dokonce uvěznění. Děti se ocitají v pasti trvalého generačního cyklu chudoby, přestože společnost je obecně blahobytná. Děti vyrůstající v chudobě až příliš často končí jako chudí dospělí.