Net World
Úžasné mizející aktivum
Esther Dysonova
|
|
|
|
ŘÍM – Kdysi na konci 80. let jsem se zúčastnila konference o „řízení tržeb“ čili o umění určit cenu sedadla v letecké lince tak, aby se maximalizoval výnos. S příliš vysokou cenou neprodáte, s příliš nízkou zase dostanete míň, než jsou lidé ochotni zaplatit. Většina řečníků pocházela z leteckého průmyslu, který už znal své fígle. Mnoho posluchačů podnikalo v hoteliérství; ti se teprve učili. Jako zákaznice jsem měla pocit, jako bych pronikla na strategickou poradu nepřítele.
Jak běžely roky, sledovala jsem, jak další a další trhy pochytávají dvě související koncepce: časově založené určování cen a efektivnější využívání takzvaných „mizejících aktiv“ neboli investičních statků, které zajišťují příjmy, jen když se spotřebovávají. V dřívějších dobách, před nástupem počítačů, bylo těžké komplikované určování cen řídit – ostatně stejně jako oslovit vhodné zákazníky s konkrétními časově a místně založenými nabídkami. Hotely a aerolinie byly zvláštním případem: jejich podnikání na sdíleném využívání investičního majetku závisí.
Samozřejmě, některé firmy využívají jednoduchých forem určování cen podle denní či roční doby. Bereme za samozřejmost, že kluby péče o zdraví si účtují víc za členství, které zahrnuje vstup v nejfrekventovanějších hodinách. Obecně ale platí, že aktivum je aktivum, a stále ještě lze zaslechnout stížnosti lidí, kteří nedokážou pochopit, proč ten člověk, který vedle nich seděl v letadle, zaplatil za letenku míň.
Jak se informace o potřebách zákazníků a nabídkách poskytovatelů v reálném čase pojí s novým zájmem o efektivitu a optimalizaci, dochází k rozsáhlému posunu k využívání možností jak nabídky na základě místa a času personalizovat. Cena za komplikovanost a cílenost klesla, přestože poptávka po výnosnosti aktiv se zvýšila.
Projevuje se to u pronájmů bydlení, v hotelích a pohostinství a u pronájmů a nájmů obecně. Firma Zipcar umožňuje lidem sdílet auta. (Doufejme, že Číňané tuto možnost objeví dřív, než všichni v Číně budou mít vlastní auto!) Worktopia je zase internetovým trhem s prostory pro obchodní schůzky.
Celkově sleduji obecný posun od chápání aktiv jako něčeho, co člověk vlastní, k hledání řetězce užitku. Pro ilustraci se zmíním o třech začínajících firmách, které tuto koncepci přenášejí mezi jednotlivce či drobné podniky; nazvěme to vzájemným časovým sdílením. (Ano, já na tento trend sázím: jsem investorkou jedné z firem, LendAround, a u zbývajících dvou o investici uvažuji.)
LendAround ve Spojených státech umožňuje jednotlivcům půjčovat svá DVD neznámým lidem, přičemž společnost si za zprostředkování procesu účtuje poplatek. DVD je snad ta nejmenší, nejlevnější věc, u níž logistické náklady nepřevyšují hodnotu. Tento trh zřejmě nevydrží navždy, ale mám za to, že LendAround by nakonec mohla přejít k dalším předmětům. Momentálně jsou DVD výhodným rozjezdovým artiklem podobným komoditám: jakmile zadáte titul, neexistují žádné odlišnosti v kvalitě (na rozdíl od domů a dalšího zboží) ani v podmínkách.
Dále je tu Xtify, firma založená dlouholetým podnikatelem Andrewem Weinreichem a zaměřená na cenové nabídky, které se v průběhu dne mění a zaměřují se na lidi v okolí, zastižitelné pomocí mobilních telefonů. Do jisté míry je Xtify ozvěnou jiného Weinreichova podniku, MeetMoi, realtimového seznamovacího portálu, který využívá technologie zjišťování místa pobytu přes mobilní telefon a zájmové profily, aby uživatelům pomohl najít podobně smýšlející osoby.
Xtify svým uživatelům – převážně drobným prodejcům a poskytovatelům služeb – umožňuje nabízet v reálném čase aktuální ceny či slevy s přidanou přesností cílenosti podle aktuálního místa pobytu. Prodejci služeb mohou za pomoci Xtify lákat zákazníky, kteří jsou výhodně nablízku jak prostorově, tak časově – takže mohou přijít teď hned, třeba na latté za akční cenu. Ingredience na přípravu latté sice vydrží, ale prostor v kavárně a práce těch, kdo latté připraví, jsou mizející aktiva. Náročným úkolem pro Xtify bude získat si rozšířenost. Uživatelé si budou muset přidat jejich aplikaci do mobilního telefonu, aby je pak mohl oslovit kdokoli od manikéra po masérský koutek na letišti.
Konečně je tu Rezz.it, zaměřená na větší, plánované transakce – opět však jde o transakce, které by se nemusely uskutečnit, protože lidé ochotní prodat by nikdy nenašli dychtivé kupce. Základní myšlenka tkví v tom, že lidé mají možnost zveřejnit, co mohou pronajmout, s širokou škálou popisů a podmínek. Pro lidi, které znáte, můžete viditelnost záznamu omezit. Účelem může být vydělat anebo prostě připomenout švagrovi, že potřebujete vrátit sekačku na trávu. Když zapomene, Rezz.it mu to připomene, aniž byste to museli dělat vy. A když budete chtít, aby vám zaplatil, Rezz.it vám pomůže poplatek vybrat, aniž byste se cítili jako držgrešle.
Nebo máte sadu zřídka používaných jídelních židlí. Nemáte zájem je pronajímat každý den, ale pokud je někdo ochoten zaplatit řekněme 200 dolarů, aby si je vypůjčil na slavnostní večeři, mohla by vám ta přidaná starost za to stát. Můžete si tedy stanovit vysokou cenu, abyste vykompenzovali související nepohodlí a přitom si přivydělali.
Také lze stanovit časově odlišené ceny: za pronájem domu v Londýně třeba 20 tisíc dolarů během olympiády, 10 tisíc dolarů přes Vánoce a tisíc dolarů kdykoli jindy. Na druhém konci spektra můžete pronajímat kojenecké oblečení, vždy na tři měsíce.
Není pravděpodobné, že by Rezz.it nakonec nahradila současné portály zprostředkovávající pronájmy nemovitostí, ale její software by se pro některé z nich mohl stát užitečnou technologií. A umožní zefektivnění dalších trhů – se vším od sekaček na trávu přes oblečení a kabelky až po kuchařské vybavení.
První důsledkem monetizace mizejících aktiv by mohlo být snížení poptávky po takovém zboží, neboť například jedna sekačka by posloužila mnoha lidem. Jenže zároveň sníží cenu jejich používání. Jen si představte, že by neexistoval jiný způsob jak cestovat letadlem než si jej koupit. Sdílením kapitálového vybavení jej zpřístupňujeme více lidem – a nakonec zvýšíme poptávku.
Esther Dysonová, předsedkyně EDventure Holdings, je aktivní investorkou celé škály začínajících firem po celém světě. Mezi její zájmy patří informační technologie, zdravotní péče a soukromé letectví a kosmonautika.
Copyright: Project Syndicate, 2009.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil David Daduč
You might also like to read more from Esther Dysonova or return to our home page.
|
|
NCoppedge 02:42 25 Apr 11
The consumerization of "data-frames" may be new to the future, in the context of thoughts about time-based pricing.
Data objects can be seen as liquid assets, with hyper-textual market control. The result is that corporations control meta-products which have hyper-value, whereas consumers participate in the dynamic of digital market devices on the level of "arbitrary information". Corporations may still hold out to the consumer opportunities to capitalize on private interest, for the sake of perfecting information.
Returning to data-frames, data-frame-capitalization allows the meta-parsing of corporations as a kind of separate sphere from ordinary marketeering. Suddenly products are valuable for intangibles, which are in wider exchange than ordinary materials. In this sense the "higher market" has greater liquidity, a valuable asset in pinning down the virtual dollar.