AMSTERDAM – Prostituce je v podstatě jediná součást průmyslu osobních služeb v Nizozemsku, která funguje. V Amsterdamu si nemůžete zajít na manikúru, aniž se objednáte dva týdny dopředu, ale muži si kdykoliv mohou koupit sex – nadto za atraktivní cenu. Legalizace prostituce v říjnu 2000 pouze uzákonila dlouholetou nizozemskou tradici tolerance k nákupu a prodeji sexu. Je však legalizace správným přístupem?

Dokonce i v Nizozemsku jsou ženy a dívky, které prodávají své tělo, běžně terčem výhrůžek, bití, znásilňování a zastrašování ze strany pasáků a zákazníků. V jednom nedávném soudním procesu čelili dva němečtí bratři tureckého původu obžalobě, že přinutili více než 100 žen pracovat v amsterdamské vykřičené čtvrti ( De Wallen ). Podle advokáta zastupujícího jednu z obětí pochází většina těchto žen z rodin poznamenaných incestem, alkoholismem nebo sebevraždou některého z rodičů. Případně pocházejí z východní Evropy nebo jihovýchodní Asie a staly se oběťmi obchodu s lidmi, když podlehly nabídkám slušného zaměstnání nebo je rodiče jednoduše prodali.

Tyto ženy jsou hlavní turistickou atrakcí Amsterdamu (po nich následují kavárny, v nichž se prodává marihuana). Odhadem 50-90% z nich je však ve skutečnosti sexuálními otrokyněmi, které jsou každodenně znásilňovány, přičemž policie tomu jen nečinně přihlíží. Je nepochopitelné, proč jejich klienti nejsou souzeni za znásilnění, ovšem nizozemští politici tvrdí, že nelze posoudit, zda prostitutka pracuje, či nepracuje dobrovolně. Policisté z amsterdamského mravnostního oddělení, zděšení jejich každodenním údělem, požádali o přeložení na jiná oddělení. Teprve letos začala městská správa zavírat některé nevěstince kvůli jejich napojení na zločinecké organizace.

Podle studie zveřejněné v časopise American Journal of Epidemiology umírají prostitutky v průměru v 34 letech. Ve Spojených státech je pravděpodobnost zabití prostitutky na „pracovišti“ jedenapadesátkrát vyšší než u druhého nejnebezpečnějšího povolání žen, totiž u prodeje alkoholu ve specializované prodejně. Jiné studie ukazují, že devět z deseti prostitutek si naléhavě přeje této práce zanechat. Téměř polovina z nich se nejméně jednou pokusila o sebevraždu.

V roce 1999 dekriminalizovala švédská vláda prodej sexu, ale udělala trestný čin z pasáctví nebo nákupu sexu. Podle takzvaného švédského „zákona o sexu za peníze“ lze platby za sex trestat pokutou nebo vězením ve výši až šesti měsíců, k čemuž je nutno přičíst ponížení spojené s veřejným odhalením. Podle švédských úřadů se počet prostitutek ve Švédsku po přijetí zákona snížil o 40%. Gangy obchodníků s lidmi se teď Švédsku spíše vyhýbají, protože obchody nejdou.

Norsko, které má v otázce práv žen solidní reputaci, pečlivě porovnalo švédský a nizozemský model, dospělo k závěru, že následováníhodný je model švédský, a změnilo podle toho legislativu.

Úspěch švédského přístupu není až tak překvapivý. Podle jedné kalifornské studie by většinu mužů, kteří si koupili sex, odradilo riziko veřejného odhalení. 79% mužů například uvedlo, že by je odradilo, kdyby existovala určitá pravděpodobnost, že se o jejich počínání dozvědí jejich rodiny. A ohromujících 87% z nich by odradila hrozba, že policie uveřejní jejich fotografie nebo jména v místních novinách.

Většina těchto mužů vykazovala ve vztahu k ženám patologické chování. Každý pátý přiznal, že v minulosti znásilnil ženu, a čtyři z pěti uvedli, že návštěvy prostitutek jsou pro ně závislost.

Prostituci se často přezdívá „nejstarší řemeslo“. Je to však jen způsob, jak ospravedlnit vykořisťování nejzranitelnějších žen (v Nizozemsku existuje i mnohem menší počet prostitutů, ale ti nemají pasáky jako jejich ženské protějšky). Skoncování s prostitucí vyžaduje rázné vedení a vizi o skutečné rovnosti pohlaví.

Švédská praxe pojmenovávání a očerňování je zcela neholandská. Pro některé muže je však rozkoš z nákupu sexu částečně spojena i s ponižováním dotyčných žen. Pro jiné, jako je bývalý guvernér New Yorku Eliot Spitzer, může být nejlákavějším aspektem sexu za peníze příslib diskrétnosti a anonymity. Pranýřování klientů je každopádně spravedlivý trest a současně účinný odstrašující prostředek.