RANGÚN – Mnišské náboženské řády představují tvář Barmy už od chvíle, kdy sem před více než 1000 lety přišel buddhismus. Angažmá mnichů v politice nebo vykonávání politické funkce je v rozporu s etickým kódem theravádského buddhismu. V dnešní Barmě však tato duchovní filozofie založená na soucitu a nenásilí dosáhla nečekané míry vzdoru a vzpurnosti, když mniši zpochybňují hegemonii vojenské junty, která naši zemi řídí.

Oba jsme barmskými buddhistickými mnichy – jeden je předákem Celobarmské koalice Sangha, která nedávné protesty vedla, zatímco druhý stipendistou vyučujícím ve Spojených státech. Jeden z nás se dnes skrývá, protože barmská vojenská vláda reagovala na pokojné protesty našich buddhistických bratrů a sester násilím a brutalitou.

Mnoho mnichů a jeptišek bylo týráno a bito a tisíce zatčených zakoušejí nepřetržitou brutalitu. Více než 1000 lidí se pohřešuje a u mnoha se předpokládá, že jsou mrtví.

Před několika týdny začali barmští mniši pochodovat, modlit se a šířit milující laskavost ve snaze vyřešit pokojnou cestou problémy našeho státu. Barma je země bohatá na přírodní zdroje, ale její lid je chudý. Když vláda přes noc vrtošivě zvýšila cenu paliv o plných 500%, postihlo to všechny – a ve všech to vyvolalo ještě větší zoufalství.

Jako mniši věříme ve zmírňování utrpení, kdekoliv ho vidíme, neboť je to součást našeho slibu. Nemohli jsme ignorovat utrpení našeho lidu. Když jsme viděli, že mniši v zemi jsou jednotní, založili jsme koalici Sangha.

Ti z nás, kdo studují a vyučují v zahraničí, tuto jednotu sdílejí a shromáždili se na podporu těch z nás, kdo zůstali v Barmě. A sjednocení nejsou pouze mniši. Když jsme zahájili pokojné pochody za změnu, připojili se k nám navzdory dešti studenti, mládež, intelektuálové i obyčejní lidé.

Mysleli jsme si, že dokážeme přesvědčit některé, když už ne všechny generály – i oni jsou buddhisté –, kteří naši zemi kontrolují, aby se k nám připojili ve snaze napravit mnoho neduhů, jež Barmu sužují. Nejprve jsme se pokusili dát najevo nespokojenost s vojenskou vládou tím, že jsme od ní odmítali almužny. Obraceli jsme misky vzhůru nohama, abychom dali najevo své pocity. Neztratili jsme milující laskavost vůči obyčejným vojákům, ba dokonce ani vůči vůdcům, kteří jim nařídili zmasakrovat vlastní lid, ale chtěli jsme je naléhavě vyzvat, aby se změnili, dokud je čas.

Víme, že někteří lidé v armádě a v organizacích blízkých režimu se zdráhají používat proti mnichům násilí. Lidem, kteří se chovají násilně vůči vlastním krajanům, chceme říci, aby se zastavili a zamysleli se, zda jsou jejich činy v souladu s dharmou, zda jednají pro dobro barmského lidu. Někteří vojáci, kteří dostali rozkaz bít nás a zabránit nám v pochodům, to skutečně odmítli, protože pochopili pravdivost toho, co děláme.

Doufali jsme, že poskytneme vojenským vůdcům schůdnou cestu ven – cestu, jak zahájit skutečný dialog s vůdci lidu a s vůdci etnických skupin ve jménu jednoty národa. Tato naděje však neměla dlouhého trvání. Režim dnes pořádá štvanici na ty, kdo se účastnili demonstrací, a páchá nevýslovné akty násilí.

Napadl kláštery a násilně pozatýkal mnichy a jeptišky. Všude stojí strážci, na všech ulicích, kolem pagod i v obytných oblastech. Zranění demonstranti byli údajně pohřbíváni zaživa do masových hrobů a objevily se potvrzené zprávy o tělech, která vyplavala ve vodních tocích poblíž Rangúnu. Režim masakruje barmský lid a lže světu o svém počínání.

Zástupce armády, brigádní generál Kyaw Hsan, nedávno sdělil zvláštnímu vyslanci OSN Ibrahimu Gambarimu, že v ulicích pochodují „falešní mniši“. My jsme ovšem praví a za mír nás demonstrovaly tisíce – od Rangúnu přes Mandalay, Pegu, Arakan a Magwe až po Sagaing.

Někteří lidé prohlásili, že povstání v Barmě skončilo. Junta si přeje, aby si to svět myslel. My se však domníváme, že protesty představují začátek konce vojenské vlády v naší zemi. Generálové, kteří nařídili razie, neútočí jen na barmský lid, ale i na jeho srdce, duše a duchovní víru. Mniši jsou opatrovateli dharmy; tím, že útočí na mnichy, útočí generálové na samotný buddhismus.

Víme, že mezinárodní společenství se nám snaží pomoci, ale potřebujeme, aby tato pomoc byla účinnější. Děkujeme mnoha lidem a organizacím v zahraničí, jež nám pomáhají získat zpět práva, která nám byla déle než 40 let upírána. Zároveň však vyzýváme mezinárodní společenství, aby učinila své akce praktickými a efektivními.

Vojenská vláda udělá cokoliv, aby se udržela u moci, a její násilné činy musí být odhaleny světu. Možná ovládá ulice a kláštery, ale nikdy se jí nepodaří ovládnout naše srdce a naše odhodlání.