NEW YORK – Nestává se každý den, že by se podařilo spojit dva mimořádné hybatele tak, aby se zasadili o planetární průlom, leč právě to se povedlo nové celosvětové iniciativě Connect to Learn čili „Připoj se a uč se“ (www.connecttolearn.org), jejímž cílem je zajistit, aby všechny děti na planetě mohly získat alespoň středoškolské vzdělání. Telekomunikační gigant Ericsson a popová zpěvačka Madonna spojují síly, aby dostali děti do škol a celosvětově je propojili prostřednictvím rychlého bezdrátového internetu. S kolegy v Institutu Země a v alianci Millennium Promise se k tomuto úsilí připojujeme. V sázce nemůže být víc – a vyhlídky nemohou být více vzrušující.

Revoluce informačních a komunikačních technologií je v dnešním světě bezpochyby nejmocnější jednotlivou silou hospodářského rozvoje. To, že všichni kolemjdoucí mají v rukou mobilní telefony, neplatí jen v New Yorku, Šanghaji či Paříži. Dnes člověk mobilní telefony vidí v nairobských taxících i mezi pasáky velbloudů v severní Keni. Mobilní sítě už čítají 4,6 miliardy účastníků a čísla prudce rostou. Jen v subsaharské Africe žije odhadem 250 milionů uživatelů mobilních telefonů.

Rozšiřování 3G čili mobilních technologií 3. generace (a brzy 4G) přináší vyhlídky na technologický průlom ve školství. Díky solárnímu panelu, laciným počítačům a bezdrátovým sítím se najednou mohou k internetu připojit i zapadlé školy a spojit se s dalšími školami. Škola, jíž chyběly i nejzákladnější potřeby, má znenadání přístup k témuž globálnímu prameni informací jako kterékoli jiné místo na světě.

Kdykoli se to stane, výsledky jsou fascinující. Už po několika minutách od připojení do sítě si děti v komunitě chovatelů dobytka na severovýchodě Keni četli o tom, že jejich obec je součástí celoafrického projektu Vesničky tisíciletí. Komunity dříve typické slabou školní docházkou zažívají nával dětí do škol, neboť nízkonákladová opatření, od přístupu k internetu přes školní stravování po zajišťování nezávadné pitné vody, vedou ke strmému nárůstu kvality škol, jejich výkonu a přitažlivosti pro studenty i rodiče.

Po vkladu nevysokých vstupních prostředků si chudé a tradicionální venkovské komunity, které nikdy neuvažovaly o vzdělávání dívek, najednou uvědomují, jak obrovskou hodnotu pro komunitu má vzdělávání chlapců i dívek. V jedné z vesniček tisíciletí v Etiopii, již jsem před časem navštívil s tamním ministrem zdravotnictví, mi místní otec vysvětlil, co ho přimělo k rozhodnutí nechat svou dceru raději ve škole, než aby ji ve 12 letech provdal za sousedova syna. „Zeptal jsem se dcery, co chce dělat,“ objasnil mi otec, „a ona mi pověděla, že chce zůstat ve škole, a tak pokračuje v učení.“

Ministr zdravotnictví se ke mně obrátil a řekl, že v onom regionu nikdy dřív o takovém rozhovoru neslyšel: nejen že se otec dcery vůbec ptal, ale s potěšením přijal její rozhodnutí! Takové překotné změny vidíme po celé Africe. Chudé komunity fandí vyhlídkám na svižné zvýšení vzdělanosti dívek, pokud to skrovné prostředky dovolí.

Před nedávnem se jednoho slunného dne v Malawi zúčastnili pokládání základního kamene nové dívčí školy Madonna a generální ředitel firmy Ericsson Hans Vestberg a zahájili celosvětovou vzdělávací iniciativu. Ve dvou směrech byly na obzoru ve zhruba čtyřkilometrovém rozestupu vysílače mobilní sítě, které novou školu spojí se světem. V národní vládě příslib nezapadl. Ministr školství se zavázal, že celonárodně bude školství posilovat, jak jen to prostředky dovolí.

Všeobecné středoškolské vzdělání, zejména u dívek, má na společnosti, které se snaží vymanit z chudoby, transformační účinky, jelikož vzdělání mění i demografickou dynamiku země. Dívky v nejchudších oblastech světa, kde na střední školy stále nechodí, se vdávají v nízkém věku a mají v průměru 6 až 8 dětí. Ty, které ve škole zůstanou, se vdávají mnohem později, třeba až po dvacítce či kolem pětadvaceti, stávají se součástí pracovních sil a mají dvě až tři děti.

Důsledky souhry dobrovolného snížení porodnosti a úbytku chudoby jsou dalekosáhlé a rychlé. Když chudé rodiny mají méně dětí, mohou si u každého dítěte dovolit investovat víc peněz do jeho zdraví, výživy a školní docházky. Matky mohou strávit víc času na trhu práce, čímž prolamují odvěké bariéry nerovnosti pohlaví. Nižší populační růst znamená menší tlak na půdu, vodu a biodiverzitu. Krátce, vazby mezi vzděláním a nižší porodností, rychlejším hospodářským rozvojem a nižší mírou degradace životního prostředí jsou natolik silné a zřetelné, že je nelze ignorovat.

Propojení dětí celého světa společnými on-line učebními plány a podpora „sociálních sítí“ mezi dětmi na celé planetě už od útlého věku zajistí dalekosáhlé vzdělávací přínosy. Při nedávném spuštění „meziškolního“ propojení, které spojilo základní školu ve Spojených státech se školou v Keni, mladší děti na vzdálenost 8000 mil společně naslouchaly hlasitému předčítání a pak s údivem a potěšením přemítaly nad tím, že mohou příběh prožívat společně s dětmi z jiné části světa. Pedagogická fakulta Columbijské univerzity bude spolupráci mezi školami bedlivě sledovat pomocí formálních metod pozorování s cílem posoudit hodnotu zkušenosti škol ve smyslu bohatšího kognitivního a etického učení.

Aktuální odhady ukazují, že šance dokončit středoškolské vzdělání je celosvětově upírána 300 milionům dětí ve školním věku, a to především z ekonomických důvodů. Tento deficit, který ohrožuje budoucnost těchto dětí i jejich společností, teď lze s nízkými náklady odstranit. Globální fond pro vzdělávání, doplněný celosvětovou dobrovolnickou snahou propojovat děti po celém světě, přináší naději na průlom, který ještě před několika lety nebyl realistický.

Takové iniciativy jsou dalším dramatickým příkladem stěžejní pravdy našeho věku: krajní chudoba, negramotnost a umírání na nemoci, jimž lze předcházet, jsou anachronické metly, když máme technologie a celosvětovou dobrou vůli s nimi skoncovat.