MNICHOV – Jelikož Čína svou podhodnocenou měnu, žen-min-pi, zavěsila k dolaru, každé oslabení dolaru v důsledku americké finanční krize znamená také oslabení žen-min-pi vůči ostatním světovým měnám. Padá však vina za propuknutí celosvětové měnové války skutečně na Čínu?

Centrální banky Jižní Koreje, Brazílie, Tchaj-wanu, Japonska, Švýcarska a mnoha dalších zemí teď nakupují dolary, aby ochránily své měny proti revalvaci a aby tak tedy bránily své vývozy. Když se směnný kurz eura zvedl na víc než 1,40 dolaru, takže značně překonává paritu kupní síly dosahující 1,17 dolaru, Evropa znervózněla.

Spojené státy podnikají drastická opatření vůči Číně a připravují se na obchodní válku. Kongres dal prezidentovi pravomoc uvalit na čínské zboží dovozní cla, bude-li Čína nadále neochotná zvýšit výrazně hodnotu své měny vůči dolaru.

Jenže podhodnocenost žen-min-pi, v současnosti 45%, trvá už řadu let. Proč tedy USA jednají náhle tak agresivně? Proč něco Amerika nepodnikla mnohem dřív?

Důvod tkví v pohybech kapitálu. USA nižší hodnotu žen-min-pi tolerovaly, dokud se dolary, jež Čína utržila z bilaterálního obchodu se zbožím, vracely jako financování amerického rozpočtového deficitu. Teď když Číňané tyto peníze raději investují do surovin v Africe i jinde, americké tvůrce politik hluboce pohněvali.

Čínský posun je dramatický. V letech 2008 a 2009 kupovali Číňané vládní dluhopisy USA tempem 17 miliard dolarů měsíčně. V listopadu 2009 ale Čína obrátila. Během prvních sedmi měsíců roku 2010 nejenže od dalších nákupů cenných papírů vydaných vládou USA upustila, ale dokonce začala některé z držených prodávat. Každý měsíc Čína prodala americké vládní dluhopisy v čistém objemu asi sedmi miliard dolarů. Je naprosto pochopitelné, že Američané mají nervy nadranc.

Záskok zjednala londýnská City, která své nákupy, jež v letech 2008 a 2009 dosahovaly jen asi jedné miliardy dolarů měsíčně, zvýšila během prvních sedmi měsíců letošního roku na 28 miliard dolarů v průměru. Jelikož Velká Británie je sama velkým dovozcem kapitálu, lze předpokládat, že City tyto cenné papíry nedrží, ale pouze je restrukturalizuje a prodává do světa pod novým názvem a s londýnským razítkem.

Přestože se Čína stáhla z financování americké vlády, zůstává světově největším čistým vývozcem kapitálu, což je pozice, kterou zastává už od roku 2006.V letech 2007 a 2008 Čína exportovala v průměru zhruba 400 miliard dolarů kapitálu ročně. Lví podíl z tohoto kapitálu získaly USA, které tehdy potřebovaly roční kapitálové importy ve výši 800 miliard dolarů, aby kompenzovaly téměř naprosté zastavení soukromých úspor. Neochota Číňanů ke spotřebě dala Američanům na mnoho let možnost stavět si nové domy za vypůjčené peníze a udržovat spotřebu na úrovni, již americká ekonomika nebyla schopná financovat ze svého.

Jistěže, Číňané se vždy stranili financování soukromých realit v USA. Kupovali pouze vládní cenné papíry a sekuritizované realitní instrumenty emitované zpola veřejnými orgány Fannie Mae a Freddie Mac. Přímé financování realit skrze soukromé kanály pocházelo hlavně z jiných zemí – například z Německa. Čína nicméně pomáhala USA dosahovat vyšší životní úrovně, neboť vládním orgánům zajišťovala peníze, které by jinak musely pocházet od amerických daňových poplatníků.

Vzhledem k této historii je poněkud nízké teď Čínu kárat za její politiku směnného kurzu – politiku, která Spojeným státům tak dlouho umožňovala žít si nad poměry. Nízká hodnota žen-min-pi nešla na úkor USA, jak se neustále tvrdí, ale spíš Američanům umožnila snít si svůj americký sen vlastního rodinného domku pro všechny. Dovozy laciných čínských výrobků uvolnily v USA kapitál a pracovní sílu pro dramatické rozšiřování bytového fondu – což vedlo ke strmému nárůstu americké životní úrovně.

Je pochopitelné, že se dnes Číňané zdráhají investovat do USA další peníze. Pokusili se koupí Unocal vstoupit na americký energetický trh, ale politici jim tuto možnost zablokovali. I další přímé investice Kongres pod záminkou národní bezpečnosti zarazil.

Stačí si vzpomenout na nabídkové řízení při prodeji Emcore a Firstgold. USA chtěly čínské peníze, aby nebyly ochotné nabídnout nic jiného než strukturované cenné papíry pochybné věrohodnosti a dále vládní cenný papír, jemuž teď zřetelně hrozí riziko inflace a devalvace.

Světovému míru by prospělo, kdyby USA přestaly vznášet laciná morální obvinění vůči Číně. Pravda je mnohem subtilnější než holý politický zájem.