Čínská vláda nedávno s neobvyklou otevřeností zveřejnila statistiku o lidech zadržených a stíhaných za ohrožování státní bezpečnosti, nejzávažnější trestný čin v trestním zákoníku. Čínský vrchní prokurátor Chan Ču-pin prozradil, že mezi lety 1998 a 2002 bylo za trestné činy jako podvracení republiky, podněcování k podvracení republiky, špionáž a nelegální obchod se státním tajemstvím zatčeno 3400 lidí.

Zatýkání a stíhání osob za ohrožování státní bezpečnosti prudce zesílilo po 11. září 2001. Během dvouletého období, které skončilo 31. prosince 2002, bylo za ohrožování státní bezpečnosti stíháno 1600 lidí, většina z nich po teroristických útocích na USA. Mnozí zatčení a stíhaní pocházejí ze Sin-ťiangu, autonomní oblasti na severozápadě země, kde žije početná a nepoddajná muslimská populace.

Čínská vláda využila válku proti teroru, aby tvrdě zasáhla proti těm, kdo usilují o větší autonomii, a to včetně těch, kdo o ni usilují mírovými prostředky. To se týká lidí, jako je Rebija Kadirová, podnikatelka vězněná za to, že zaslala svému manželovi do USA novinové články, Tohti Tanjaz, doktorand studující v Japonsku, který byl obviněn ze zveřejnění ,,citlivých listin", a Tarsandžan Amat, básník, jenž při veřejném shromáždění v Urumči přednesl báseň za nezávislost.

Ač je tento počet zatknutých a stíhaných dost vysoký, skutečný rozsah vládního útlaku nezávislého myšlení a jednání je ještě větší. Mnoho členů Fa-lung-kungu a dalších nepovolených náboženství je zatýkáno a postaveno před soud za ,,zneužívání zhoubného kultu k sabotáži uplatňování práva", zločin klasifikovaný jako ,,narušování sociálního řádu". Za praktikování těchto ,,zhoubných kultů" jsou vězněny tisíce lidí.

Dělničtí předáci jsou často obžalováni z ,,organizování nepovolených demonstrací" nebo ,,narušování sociálního řádu". Disidenti, kteří se snaží financovat své aktivity prostřednictvím soukromého podnikání, se někdy ocitnou ve vězení kvůli hospodářským zločinům jako podvod nebo nepovolené nakladatelské podnikání. Tímto způsobem byl potrestán jak Fang Ťüe, zastánce reforem, který si odpykal čtyřletý trest za hospodářskou kriminalitu, tak Ťiang Su-žang, podzemní katolický kněz odsouzený za ilegální tisk Bible.

Disidenti, které sice policie odvede, ale formálně zatčeni nejsou, někdy skončí v převýchovných táborech nebo v psychiatrických léčebnách, které provozují úřady veřejné bezpečnosti. Ti, kdo jsou odsouzeni ke dvěma až třem letům ,,převýchovy prostřednictvím práce", do statistiky ohrožování státní bezpečnosti, již zveřejnil vrchní prokurátor Chan, zahrnuti nejsou.

Z oněch tisíců politických vězňů známe jména jen několika lidí. Důkladné pátrání v oficiálních i neoficiálních zdrojích přineslo necelých 150 jmen osob uvězněných mezi lety 1998 a 2002 za ohrožování státní bezpečnosti. ,,Míra transparentnosti" tedy nedosahuje ani 5%. Víme skutečně více o zatýkání, které proběhlo v roce 1989 po bouřích na Tchien-an-men, než o lidech zatýkaných dnes.

To, co o těchto zatčených víme, je stejně znepokojivé jako samotná zatčení. Tak například čtvrtina z nich jsou ne-chanští Číňané, především Tibeťané a Ujguři. Čína je přitom z více než 90% chanská. Tresty pro ne-chanské Číňany jsou obvykle delší než tresty uložené chanským Číňanům.

Navíc je uznán vinným téměř každý, kdo je zatčen za ohrožování státní bezpečnosti. Jsou-li podána odvolání, pravidelně se zamítají. V jednom či dvou případech zproštění viny bylo vzneseno další obvinění a vina se prokázala. To se stalo Jüe Čeng-čungovi, který poslal zadržený dopis americké ambasádě, v němž chválil bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradu. Zadržen byl kvůli podněcování k podvracení republiky, ale nakonec byl shledán vinným z ,,pronesení křivého nařčení". Jüe v dopise napsal, že ti, kdo byli při bombardování zabiti, si svůj osud zasloužili.

Přestože někteří odsouzení za ohrožování státní bezpečnosti jsou obviněni z násilných činů - nedávno byli například odsouzeni k smrti dva Tibeťané za ,,podněcování k separatismu" a odpálení dvou bomb, velkou většinu tvoří nenásilné projevy a sdružování.

V posledních letech byly uvězněny desítky vůdců opozičních skupin, okolnímu světu většinou neznámí. Li Wen-šan a Čchen S'-čching, předáci Čínské národní demokratické strany, která má bezmála tisíc členů, si odpykávají dlouholeté tresty ve věznici Lin-sia v provincii Kan-su.

,,Internetoví disidenti" tvoří nejrychleji rostoucí skupinu politických vězňů. Minulý měsíc byli k mnohaletým trestům odsouzeni Chuang Čchi, podnikatel v oblasti internetu zatčený za zveřejnění článků kritizujících Komunistickou stranu, a čtyři mladí intelektuálové, kteří vytvořili ,,Studijní skupinu nového mládí", aby vedli on-line diskuse o politické reformě.

Na horké půdě jsou i vědci. Sü Ce-žung, sociolog vzdělaný v Harvardu a Oxfordu, si v provincii Kuang-tung odpykává třináctiletý trest za to, že vytvořil fotokopie materiálů o čínské vojenské taktice během korejské války v letech 1950 až 1953.

Mnozí lidé doufají, že krize způsobená epidemií SARS, přiměje čínské lídry k větší transparentnosti a zodpovědnosti. Ovšem způsob, kterým se úřady s epidemií vypořádávají, má opačný účinek. Vnitrostátní omezení cestování se zneužívají, když je potřeba znemožnit advokátovi, aby zastupoval disidenta. Věznice jsou uzavřeny pro návštěvy.

Byla odložena setkání se zahraničními vládami ohledně lidských práv, během nichž se předávají informace o politických případech. Odsunuta byla i data návštěv pozorovatelů, včetně pozorovatele Světové psychiatrické asociace, který má prošetřit obvinění ze zneužívání psychiatrie. Nikdo neví, kdy se uskuteční dlouho slibovaná návštěva Zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení.

Krize s nemocí SARS nám možná vnukne lepší obrázek o čínském veřejném zdravotnictví, ale co se týče politického zdraví země, není mnoho náznaků o tom, že by Čína hodlala tolerovat kritiku či trpět opozici. S těmi, kdo se pokusí změnit způsob, jímž se v Číně vládne, se bude jednat tvrdě a jejich jména zůstanou anonymní.