Monday, September 22, 2014
1

Dokážeme zvýšit hrubé národní štěstí?

PRINCETON – Malé himálajské království Bhútán vešlo do mezinárodního povědomí díky dvěma věcem: vysokým poplatkům za víza, které omezují příliv turistů, a politice podpory „hrubého národního štěstí“ namísto hospodářského růstu. Obě věci spolu souvisejí: větší počet turistů by mohl pozvednout ekonomiku, ale zároveň by poškodil bhútánské životní prostředí a kulturu a tím dlouhodobě snížil štěstí.

Když jsem o bhútánském cíli maximalizovat štěstí svých obyvatel slyšel poprvé, kladl jsem si otázku, jestli to v praxi vůbec něco znamená, anebo je to jen další politický slogan. Když jsem však v srpnu navštívil hlavní město Thimphu, kde jsem promluvil na konferenci s názvem „Hospodářský rozvoj a štěstí“, kterou organizoval premiér Bhútánu Jigme Y. Thinley a jejímž spoluhostitelem byl Jeffrey Sachs, ředitel Institutu Země při Kolumbijské univerzitě a zvláštní poradce generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, zjistil jsem, že je to víc než jen slogan.

Ještě nikdy jsem se nezúčastnil konference, kterou by vláda dané země brala tak vážně. Očekával jsem, že Thinley konferenci zahájí formálním uvítáním a pak se vrátí do kanceláře. On však přednesl projev, v němž promyšleně zhodnotil klíčové otázky související s podporou štěstí jakožto státní politikou. Na konferenci poté setrval dva a půl dne a vnášel do naší diskuse případné podněty. Většiny jednání se účastnilo také několik ministrů jeho kabinetu.

Štěstí je už od pradávna všeobecně pokládáno za statek. Problémy nastávají ve chvíli, kdy se snažíme shodnout na definici štěstí a měřit ho.

Jedna důležitá otázka zní, zda chápeme štěstí jako přebytek radosti nad bolestí prožívaný během celého života, nebo jako míru své spokojenosti s vlastním životem. První přístup se snaží sečíst pozitivní okamžiky, které lidé zažívají, a pak od nich odečíst okamžiky negativní. Je-li výsledek značně pozitivní, pokládáme život daného člověka za šťastný, v opačném případě za nešťastný. Kdybychom tedy chtěli měřit takto definované štěstí, museli bychom brát jako vzorky nahodilé okamžiky lidské existence a snažit se zjistit, zda přinášejí pozitivní, nebo negativní duševní stavy.

Druhý přístup klade lidem otázku: „Nakolik jste spokojeni s tím, jak se váš život zatím vyvíjí?“ Řeknou-li lidé, že jsou spokojeni nebo velmi spokojeni, pak jsou spíš šťastní než nešťastní. Posouzení, který z těchto způsobů chápání štěstí lépe vystihuje to, oč bychom měli usilovat, však vyvolává zásadní hodnotové otázky.

V průzkumech využívajících první přístup si vedou dobře země jako Nigérie, Mexiko, Brazílie nebo Portoriko, což naznačuje, že odpověď možná souvisí spíše s národní kulturou než s objektivními ukazateli, jako jsou zdraví, vzdělání a životní úroveň. Použije-li se druhý přístup, na špičku se dostávají spíše bohatší země jako Dánsko nebo Švýcarsko. Není však jasné, zda odpovědi lidí na dotazníkové otázky položené v různých jazycích a různých kulturách opravdu znamenají totéž.

Můžeme se shodnout, že naším cílem by měla být spíše podpora štěstí než příjmů či hrubého domácího produktu, ale nemáme-li k dispozici objektivní měřítko štěstí, má to vůbec smysl? John Maynard Keynes kdysi pronesl slavný výrok: „Radši se budu vágně nemýlit než exaktně mýlit.“ Poukazoval tím na skutečnost, že když myšlenky poprvé přicházejí na svět, bývají často rozhárané a je třeba na nich pracovat, aby se daly přesně definovat. To může být i případ konceptu štěstí jako cíle státní politiky.

Můžeme se naučit měřit štěstí. Centrum bhútánských studií, které před 12 lety založila bhútánská vláda, v současné době zpracovává výsledky rozhovorů s více než 8000 Bhútánci. Rozhovory zaznamenávaly jak subjektivní faktory, například jak jsou respondenti spokojeni se svými životy, tak i faktory objektivní, jako jsou životní úroveň, zdraví, vzdělání, ale i zapojení do kulturního života, zápal komunity, kvalita životního prostředí či rovnováha mezi prací a dalšími aktivitami. Zatím není zřejmé, zda mezi takto rozmanitými faktory existuje nějaká souvztažnost. Snaha redukovat je na jediné číslo bude vyžadovat obtížné posuzování hodnot.

Bhútán má Komisi pro hrubé národní štěstí, které předsedá premiér a která hodnotí všechny nové politické návrhy předložené vládními ministerstvy. Ukáže-li se, že je nějaká politika v rozporu s cílem podporovat hrubé národní štěstí, je vrácena ministerstvu k přepracování. Bez schválení komisí nemůže dostat zelenou.

Jedním z kontroverzních zákonů, které nedávno zelenou dostaly – což ukazuje, do jaké míry je vláda ochotna přijímat tvrdá opatření, pokud je přesvědčena, že povedou k maximalizaci celkového štěstí –, je zákaz prodeje tabáku v zemi. Bhútánci mohou do země pro vlastní potřebu vozit malé množství cigaret nebo tabáku z Indie, ale nesmějí je dál prodávat – a pokaždé, když kouří na veřejnosti, musí mít u sebe potvrzení o zaplacení dovozní daně.

Valné shromáždění OSN v červenci bez námitek schválilo Bhútánem iniciovanou rezoluci, která uznává podporu štěstí jako základní lidský cíl a poznamenává, že tento cíl není obsažen v HDP. Zároveň rezoluce vyzvala členské státy, aby vyvinuly další měřítka, která budou lépe vystihovat štěstí jako cíl. Valné shromáždění rovněž přivítalo nabídku Bhútánu ke svolání panelové diskuse na téma štěstí a pohody na jeho 66. zasedání, které začíná tento měsíc.

Tyto diskuse jsou součástí sílícího mezinárodního hnutí za přeorientování vládních politik směrem k pohodě a štěstí. Měli bychom tomuto úsilí fandit a doufat, že se cílem nakonec stane nejen národní, ale i globální štěstí.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (1)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedPaddy Patrick

    The interesting thought for me is how societies could change political systems if they focus on happiness as a core goal of the society. How would the make-up and practices of elected officials change if people placed a greater emphasis on having their needs for happiness met? Might people realize that there is much more in common with each other than we think, and might that push us towards demanding more civil standards among politicians?

Featured