Science and Society
Budoucnost civilního letectví
Dennis Bushnell
HAMPTON, VIRGINIE – Civilní letectví je na nejlepší cestě stát se „zralým“ odvětvím se všemi nevýhodami, které z toho vyplývají. Po desítky let byly technologické pokroky v podstatě přírůstkové a celé odvětví zůstává do značné míry založeno na dálkových dopravních letadlech s rozvíjející se složkou malých tryskových motorů a dědictvím všeobecných leteckých trhů a výrobků. Je však stále zřejmější, že v této podobě nemůže odvětví přežít.
Mezi problémy, které tento obor sužují, patří emisní znečištění, zvyšující se konkurence (zejména ze strany komunikačních technologií, které snížily nezbytnost služebních cest), prodlevy a neefektivita řízení letového provozu, rozšiřující se omezení hluku, bezpečnostní obavy a celkové podnikatelské prostředí, které je vysoce závislé na cenách paliv. Řešení všech těchto problémů si pravděpodobně vyžádá celkové přehodnocení letecké technologie.
Největší naděje lze spatřovat v probíhajících revolucích v oblasti biotechnologií, nanotechnologií, energetických a kvantových technologií. Informační revoluce a s ní spojené „technologie rojů“ umožňují nejzásadnější řešení: vznik „digitálního vzdušného prostoru“, který je plně automatický v oblasti řízení letového provozu, navigace i dopravních operací. Automatický provoz letadel se již stává běžnou záležitostí – zejména ve vojenství –, avšak jeho další rozšiřování bude vyžadovat obdobně automatický vzdušný prostor.
Digitální vzdušný prostor poté umožní kompletní revoluci v oblasti osobní mobility. Spolu s novými technologiemi umožňujícími superkrátký vzlet a přistání (superSTOL) přiblíží digitální vzdušný prostor na dohled bezpečné, tiché a cenově dostupné letecké dopravní prostředky, které se dají zaparkovat na ulici před domem. Takzvaná létající HumVee (vysoce mobilní mnohoúčelová kolová vozidla) by představovala jedinečný dopravní systém v oblastech bez meziměstských silnic a nakonec by doplňovala – nebo možná i vytlačila – automobily.
Seznam strojů, které se v současné době zkoumají, je k dispozici na www.roadabletimes.com. Odhadovaný celosvětový trh pro tyto dopravní prostředky se pohybuje na úrovni 1 bilionu dolarů a jejich užívání by narušilo klientskou základnu zavedených domácích aerolinií, neboť by umožnilo třísetkilometrové „cesty do práce“ a přineslo obrovské úspory nákladů na výstavbu silnic a mostů.
I při konečném vývoji cenově dostupného, bezpečného a na letištích nezávislého systému osobní dopravy kombinujícího let s jízdou však bude stále existovat potřeba přehodnotit dálkovou dopravu, zejména u transoceánských letů. Současné stroje v této kategorii jsou přímými potomky Boeingu 707 a po mnoha desetiletích postupného vylepšování tato koncepce jednoduše postrádá schopnost vyřešit řadu problémů, které je zapotřebí řešit.
Existuje několik alternativ, jako jsou koncepce křídel splývajících s trupem nebo křídel podepřených vzpěradly, které nabízejí velká potenciální zvýšení poměru vztlaku a odporu (L/D) a zlepšení ve strukturální hmotnostní frakci. Zdokonalení těchto parametrů by znamenalo konstrukční výhody umožňující řešit většinu současných problémů s výjimkou emisí.
Otázku vodních emisí lze řešit konstrukcemi, které umožní, aby letová výška dálkových letounů byla nižší než 9000 metrů. Tyto koncepce by se daly realizovat díky využití kontroly oběhu pro vysoký vztlak, která by se uplatňovala v cestovní výšce za účelem zvýšení kvality letu. Výsledný výkon STOL (krátkého vzletu a přistání) by zároveň mohl zlepšit produktivitu letišť.
Emise oxidu uhličitého by se naopak daly snížit prostým využíváním biopaliv vyrobených z rostlin, jejichž uhlíková „cena“ byla zaplacena prostřednictvím odbourávání oxidu uhličitého z atmosféry během jejich růstu. Úbytku emisí dalších skleníkových plynů, jako je oxid dusnatý, pak lze dosáhnout dokonalejší konstrukcí spalovací komory.
Vzhledem k počtu a závažnosti problémů, které civilní letectví momentálně sužují, již konvenční přístup v podobě postupných změn zavedených paradigmat nestačí. Celé odvětví je třeba přehodnotit. Díky příchodu digitálního vzdušného prostoru a při náležité podpoře výzkumu je úspěch možný i pravděpodobný.
Copyright: Project Syndicate, 2008.
www.project-syndicate.org
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
