Wednesday, October 22, 2014
0

Bushova pseudokonzervativní revoluce

Ať nahlížena z libovolného objektivního pohledu, administrativa prezidenta George W. Bushe nahání hrůzu. Vládní úředníci, hluční a zcela pohlcení úzkoprsou stranickostí, zradili cíle konzervativní ideologie, neboť rozložili zkušenostmi prověřené instituční základy americké hospodářské prosperity i světové bezpečnosti.

Vezměte hospodářskou politiku a úmyslné porušení rovnováhy dlouhodobých financí vlády USA. Záměrem očividně bylo vyostřit finanční krizi sociálního státu a dosáhnout trvalého snížení vládního přerozdělování majetku. Ovšem rozbít vejce ještě neznamená připravit omeletu: Bushovy ohromné (a stále rostoucí) fiskální deficity se staly stimulem tak nanejvýš pro vznik nervozity ohledně dlouhotrvajícího zpomalení tvorby kapitálu, spotřeby domácností a hospodářského růstu.

Fiskální politika je pochopitelně pouze špičkou ledovce. Korejští oceláři by se mohli ptát, kam se poděla historická oddanost Republikánské strany volnému obchodu. Africké zemědělce by zase mělo udivovat, jak je možné, že právě Bush - nikoliv nějaký levicový Demokrat - zrušil arcikonzervativní výdobytek, na který byl Newt Gingrich tak pyšný: částečnou reformu zemědělských dotací.

Bezpečnostní politika Bushovy administrativy je více než hrozivá - vypůjčíme-li si jedno z dnes nečastějších prezidentových slov, je děsivá. V současnosti se lidé důvěrně propojení s administrativou snaží přesvědčit novinářskou elitu, že Bush v záležitosti programů jaderných zbraní Saddáma Husajna veřejnost neklamal. Doufají, že Američané zapomenou na všechny ty přehnaně sebejisté předpovědi snadného vojenského vítězství a nadšených davů zasypávajících americké a britské vojáky květinami.

Neberte na vědomí žádnou z chabých výmluv odvolávajících se na nesnadnost vyhodnocování protikladných zpravodajských informací. Nikdo z této údajně konzervativní vlády dosud neslyšel o Machiavelliho pět set let starém varování, že nesmíme věřit exulantům? ,,Jejich touha po návratu domů je tak nesmírná," napsal Machiavelli ohledně věci Ahmeda Šalábího a Iráckého národního kongresu, ,,že přirozeně věří mnoha nepravdám a mnohé další přidávají záměrně, aby vás tak prostřednictvím toho, čemu věří, a toho, o čem tvrdí, že tomu věří, naplnili nadějemi..."

Nejděsivějším aspektem zahraniční politiky Bushovy administrativy je motivační teorie světa, na níž spočívá. Intelektuální spojenci Bushovy administrativy označují Clintonovu vládu za ,,naivní", neboť věřila, že mezinárodní vztahy jsou hrou s kladným součtem, kde mohou zvítězit všechny strany. Otevřeně hovoří o zájmu Ameriky udržet si vedle absolutní i svou relativní hospodářskou moc. Jak se vyjádřil Dan Drezner z Chicagské univerzity, logikou Bushovy Národní bezpečnostní strategie je ,,zabránit vzestupu dalších velmocí, aby byl zajištěn dlouhodobý rozvoj svobody, demokracie a prosperity."

Co ale znamená ,,zabránit vzestupu dalších velmocí"? Co by to mohlo znamenat jiného než ,,snažit se co nejdéle držet Čínu a Indii v beznadějné chudobě"? Konec konců, až Čína a Indie doženou třeba jen polovinu rozdílu v příjmech, jež je dělí od průmyslového jádra světového hospodářství, prostá velikost jejich populace jim zaručí, že se stanou skutečně silnými velmocemi.

Zůstávat v chudobě rozhodně není zájmem Číny ani Indie. Jejich chudoba ale není ani v americkém národním zájmu. Dějiny konce 19. století a 20. století nás učí, že během dvou generací, kdy kultura přechází z chudého, venkovského a zemědělského hospodářství na blahobytný, městský a industriální (či postindustriální) životní styl, dochází k čemusi ojediněle nebezpečnému. Během tohoto přechodu spatřila světlo světa agresivní zahraniční politika uskutečňovaná vilémovským Německem, zrůdné utrpení, jež Rusku způsobili Lenin a Stalin, Maův teror, diktatura Mussoliniho i Frankova a obludný nacistický režim.

Je tedy skutečně v zájmu USA snažit se ,,zabránit vzestupu dalších velmocí"? Neměli by američtí předáci usilovat o zkrácení období, během něhož jiné společnosti snadno podléhají pohromám, jež 20. století učinily nejkrvavějším stoletím v dějinách lidstva? Nerozhodli bychom se my ostatní raději dobu, v jejímž průběhu můžeme čelit nutnosti krotit hinduistickou nacionalistickou Indii, vilémovskou Čínu nebo výmarské Rusko, neprotahovat, ale naopak ji co nejvíce zkrátit?

Už dávno měla proběhnout naprostá změna personálu na všech úrovních Bushovy administrativy. Svět si nemůže dovolit držet na vysokých postech vlády USA pseudokonzervativce, kteří nepracují ve prospěch světového míru a prosperity, nýbrž ve prospěch nebezpečně umíněné geopolitické strategie.

Republikánská strana má potenciální náhradníky za tyto úředníky - moudré, rozvážné státníky, již za národní zájem Ameriky považují podporu globálního hospodářského rozvoje, multilaterální spolupráci a svět, kde USA nedominují svou vojenskou silou, ale jdou v čele díky svým zásadám. Takoví úředníci pracovali v administrativě prvního Bushe. Kde jsou teď?

Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured