The Asian Century
Politika podnikového outsourcingu
Kaushik Basu
|
|
|
|
Před několika lety jsem si v Dillà objednal firmu specializovanou na hubenà hmyzu, aby zbavila můj byt termitů. Dostavil se jihoindický gentleman s přÃjemným úsměvem, několika plechovkami chemikálià a velkou injekčnà střÃkačkou.
S velkou pečlivostà se pustil do práce. Při každém střÃknutà se vÅ¡e pokrylo mlhou. Zeptal jsem se, jestli jeho procedura opravdu zabere. Muž se konejÅ¡ivě zaÅ¡klebil a řekl: âŽádný strach, pane. Toto je velmi silná látka. Ve Spojených státech je úplně zakázaná.â Vysoukal jsem se z mÃstnosti, zatÃmco on natáhl do střÃkačky dalÅ¡Ã dávku.
Na tento incident jsem si vzpomněl po jedné své přednášce o globálnÃch pracovnÃch standardech, která se konala v Helsinkách. V závěru přednášky jsem vedl s publikem živou debatu o vývoji celosvětových standardů pro pracovnà trhy. Globalizovaný svět, v němž zbožÃ, kapitál i znečiÅ¡těnà životnÃho prostředà proudà z jedné země do druhé, bude nevyhnutelně potřebovat společné normy a zákony. Jak ovÅ¡em dokládá odpověď mého agenta-traviče, co je pro jednoho člověka jedem, může být pro druhého jistotou. Společné standardy v tak nerovném světě, jako je ten náš, bezpochyby vyvolajà mnoho sporných otázek.
          Â
Názorným přÃkladem je dopad takzvaného âoutsourcingu podnikových procesůâ (OPP) na trhy práce v mnoha rozvojových zemÃch. DÃky revolučnÃmu technologickému pokroku v oblasti elektronické komunikace a zvyÅ¡ujÃcà se rychlosti datového přenosu lze dnes mnoho pracovnÃch úkonů, které se až dosud prováděly v průmyslových zemÃch, ale nevyžadovaly osobnà interakci, přesunout do zemà chudÅ¡Ãch, které majà levnou a vzdělanou pracovnà sÃlu a vyÅ¡Å¡Ã stupeň počÃtačové gramotnosti.
JednÃm z průkopnÃků na tomto poli se stala americká společnost General Electric. Od doby, kdy přesunula část své obslužné činnosti do Indie, Å¡etřà tato firma 340 milionů dolarů ročně. Vezmeme-li v úvahu veÅ¡keré náklady, pak telefonické centrum v Kansas City stojà vÃce než trojnásobek částky potřebné v Bombaji. Nenà tedy překvapenÃm, že zaměstnanost v indickém sektoru offshore služeb spojených s informačnÃmi technologiemi zaznamenala prudký růst, ze 106.000 pracovnÃch mÃst v březnu 2002 na 171.500 o rok později. Podle nejnovějÅ¡Ãch předpokladů překročà počet pracovnÃch mÃst v tomto sektoru do roku 2008 hranici jednoho milionu.
Indie se stala významnou a stále rostoucà lokalitou pro outsourcing firem Microsoft, Hewlett Packard, British Airways a dalÅ¡Ãch velkých korporacÃ. Zdaleka vÅ¡ak nenà sama. Firma Motorola napřÃklad v poslednÃch několika letech propouÅ¡tà zaměstnance v USA a přesunuje jednotlivé operace do BrazÃlie a do ČÃny; továrnu pak postavila v mexickém městě Chihuahua.
Chudé státy pohlÞejà na tato fakta a trendy s nadějÃ, zatÃmco mnoho průmyslových zemà je sleduje s úzkostÃ. Jeden posluchač mi v Helsinkách sklesle řekl, že vůči globalizaci zatrpkl poté, co někteřà z jeho přátel přiÅ¡li o zaměstnánà nikoliv vlastnà vinou, nýbrž pouze proto, že se firma Ericsson rozhodla přesunout část operacà z evropských továren do ČÃny.
Někteřà ekonomové podobné stesky odmÃtajà s tÃm, že jen podněcujà protekcionismus. Mýlà se. Chudà dělnÃci v bohatých zemÃch jsou vůči OPP nejzranitelnějÅ¡Ã, a nebude-li se k těmto otázkám přistupovat s opatrnostÃ, mohou přiživovat xenofobii a populismus. Na webových stránkách Ku Klux Klanu nynà ekonomika soupeřà o mÃsto s rasovou nenávistÃ. Výsledkem této kombinace je vskutku zvrácená analýza: globalizace je Å¡patná, protože dává pracovnà mÃsta naÅ¡Ã rasy jiným rasám v rozvojových zemÃch.
Opozice vůči OPP ze strany bohatých zemà nijak nesouvisà s mezinárodnÃmi pracovnÃmi standardy, které se týkajà nejchudÅ¡Ãch zaměstnanců v chudých zemÃch. Nekvalifikovanà dělnÃci v chudých státech vykonávajà takové druhy práce, které v rozvinutých zemÃch nenà ochoten dělat prakticky nikdo. Nevzniká zde tedy střet zájmů s nejchudÅ¡Ãmi zaměstnanci v rozvojových zemÃch, protože tyto dvě skupiny se neucházejà o stejný typ práce.
Na vyššà úrovni kvalifikace vÅ¡ak OPP vytvářà střet zájmů mezi zaměstnanci v bohatých a chudých zemÃch. Když nějaká společnost přesune činnost do rozvojové země, někteřà z jejÃch dosavadnÃch zaměstnanců na tom skutečně tratà (přinejmenÅ¡Ãm krátkodobě). Mnoho jiných skupin vÅ¡ak pochopitelně současně zÃskává.
Zaměstnanci v hostitelské zemi, jako jsou softwarovà technici nebo operátoři telefonických center, majà z OPP očividný prospěch, ale stejně tak ho majà i akcionáři a vlastnÃci společnostà (jimž rostou zisky) a spotřebitelé (kteřà platà nižšà ceny). ZÃskává tak mnoho skupin, které mohou účinně kompenzovat ty, jimž OPP přinesl újmu. Rozvinuté země nesou v této souvislosti zodpovědnost za změkčenà dopadu na své zaměstnance tÃm, že jim poskytnou adekvátnà sociálnà ochranu spolu s možnostà relokace a rekvalifikace.
Podobná opatřenà jsou v dlouhodobém měřÃtku naprosto nezbytná, protože dojde-li dÃky OPP ke zlepÅ¡enà života v rozvojových zemÃch, poroste v nich i poptávka po zbožà a službách. To povede k vytvořenà nových pracovnÃch mÃst v bohatých zemÃch â dokonce k větÅ¡Ãmu počtu, než kolik jich zaniklo kvůli OPP. Tato pracovnà mÃsta vÅ¡ak již nebudou koncentrována ve viditelných sektorech, neboť ty se již přesunuly do rozvojových zemÃ. Vzhledem k tomu je OPP snadným terčem pro populisty, což je neÅ¡ťastné, poněvadž pokud něco rozvinuté země skutečně potřebujÃ, pak je to flexibilnà pracovnà sÃla.
TÃm nechci popÃrat, že zaměstnanci v průmyslových zemÃch budou postupem času relativně ochuzeni. DomnÃvám se, že zde působà sÃly, které majà tendenci činit celkový výnos připadajÃcà na pracovnà sÃlu relativně malým ve srovnánà s výnosem připadajÃcÃm na kapitál.
To ovÅ¡em nikterak nesouvisà s přesunem obslužných činnostà do chudých zemÃ. Kdyby se OPP zastavil, průmyslové země â a jejich zaměstnanci â by na tom byly v absolutnÃm měřÃtku hůře.
Kaushik Basu je profesorem ekonomie a ředitelem Programu srovnávacího hospodářského rozvoje na americké Cornellově univerzitě.
Copyright: Project Syndicate, unor 2004.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.
You might also like to read more from Kaushik Basu or return to our home page.
|
|
