Thursday, April 24, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
2

Energetické dilema Argentiny

BUENOS AIRES – Vyvlastnění téměř celého podílu španělské společnosti Repsol v argentinském producentu energií YPF, ohlášené rázným proslovem prezidentky Cristiny Fernández de Kirchner, vyvolalo právní znepokojení po celém světě. Bez přílivu obrovských investic do tohoto sektoru však zvolený krok problémy země s energií nevyřeší.

Repsol v roce 1999 získal plnou kontrolu nad YPF; v únoru 2008 pak část svých akcií převedl na Petersen Group, která dnes drží 25 %. Repsol aktuálně má 57 %, přičemž zbytek vlastní burzovní investoři. Argentinská vláda se chystá vyvlastnit 51 %, takže Repsolu by zůstal 6% podíl.

Při prodeji akcií v roce 2008 se dva hlavní akcionáři dohodli, že přinejmenším 90 % budoucích zisků se rozdělí v hotovosti. Účelem tohoto ujednání bylo umožnit Petersen Group splácet dluhy vůči bankám a samotnému Repsolu, které jí vznikly při nákupu akcií, za něž předem nic neplatila.

V ropném průmyslu jde o mimořádně vysokou dividendu. V uplynulé dekádě se výrazně scvrkly rezervy YPF, společně s rezervami většiny ropných společností působících v Argentině, protože se silně snížily investice do průzkumu.

Přitom na spotřebě energie se z 51 % podílí zemní plyn, oproti 32 % u ropy a sotva 17 % u uhlí, obnovitelných zdrojů, hydroenergetiky a jaderné energie. Celosvětově plyn tvoří sotva čtvrtinu celkové spotřeby energie – například 27 % ve Spojených státech a jen 9 % v sousední Brazílii. Argentina má světově největší flotilu vozidel spalujících stlačený zemní plyn; dále plyn ve velkém využívají domácnosti, vyrábí se z něj většina elektřiny a je na něm založen petrochemický průmysl.

Samozřejmě, existuje několik dalších zemí (Katar, Alžírsko, Spojené arabské emiráty, Írán a Rusko), kde plyn tvoří více než polovinu – nebo dokonce přes 60 % – spotřeby energie. Je tu ale obrovský rozdíl: všechny tyto země mají zásoby, které vystačí na dalších 70 až 100 let. Naproti tomu Argentina je na plynu vysoce závislá, leč její zásoby se tenčí – odpovídají necelým osmi rokům produkce.

Pokrytí tohoto úbytku rezerv – spotřebována je více než polovina zásob plynu a pětina zásob ropy – pomocí dovozu bude znamenat roční výdaje převyšující 300 miliard dolarů. Po dvou desetiletích laciné a hojné energie a vývozu přebytečné produkce začíná nový cyklus drahé, nedostatkové a importované energie, neboť produkce ropy klesla od roku 1998 o třetinu a produkce plynu od roku 2004 o 15 %.

Největší dnešní výzvou Argentiny je pokusit se znovu získat energetickou soběstačnost pomocí výrazných investic do průzkumu na pevnině i v Atlantském oceánu. Zároveň země musí pozměnit svůj spotřební model tak, aby více spoléhala na vodní, atomovou a větrnou energetiku. Nové nekonvenční zdroje mají sice velký potenciál, ale všechny jsou drahé a v příštích pěti letech vyžadují roční investice ve výši asi 3 % HDP.

Je velice pravděpodobné, že krátkodobě budou tlak na změnu nadále vyvíjet narůstající dovozy drahého zkapalněného zemního plynu a dalších paliv. Externí energetický deficit činil loni víc než tři miliardy dolarů a očekává se, že letos se zdvojnásobí.

Důležitá otázka tkví v tom, jestli rozhodnutí argentinské vlády znárodnit 51 % akcií YPF je nejlepší způsob jak obnovit soběstačnost v produkci ropy a plynu a přilákat kapitál potřebný k průzkumu a dobývání konvenčních zásob. Argentina má také obzvlášť vysoký potenciál pro těžbu nekonvenčních plynových zásob, jelikož má celosvětově třetí největší takové zásoby, hned po Číně a Spojených státech. Jenže stejně jako u konvenčních zdrojů země se ani tyto zásoby nebudou těžit samy.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (2)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedDiego Arrigorriaga

    There are two questions, equally important to the one discussed by the author, that remain unresponded: will Argentina pay a fair price for Repsol’s assets? And why is Argentina specifically targeting Repsol’s stake in YPF, leaving local investors untouched?

    Argentina is selectively acting against foreign investors. This will make it harder to attract the funds that are necessary to solve its energy problem and will make the expropriation useless.

  2. CommentedJonathan Lam

    Gamesmith94134: Argentina’s Energy Dilemma

    The dilemma for Argentina to nationalize 51% of YPF’s share while Alieto Guadagni compare the high potential for production of non-conventional gas resources like China and US. In assumption, with less of the foreigner’s investment to exploration and research on the secondary energy like gas Argentina would not produce more gas or oil. Perhaps, the alternative for Argentina is to yield control of YPF from Spain’s Repsol YPF SA (REP) in order to cut its share on the dependency on oil it produces.

    http://www.bloomberg.com/news/2012-04-25/fernandez-taps-ypf-nostalgia-as-takeover-boosts-flagging-support.html

    “Argentina is once again going to take control of a strategic resource that no other nation in the world has given up,” Interior Minister Florencio Randazzo said in a statement yesterday, citing Chile, Uruguay and Venezuela as examples of countries with state-run energy companies.
    Apparently, Kirchner’s surprise takeover of YPF SA (YPFD) is likely to boost her flagging popularity as Argentines rally behind the re-nationalization of the country’s biggest oil producer; and she has a lot of supports of its populace, About 62 percent of the public backs Fernandez’s move to reclaim YPF, according to an April 19-20 survey by Poliarquia Consultores that was published in newspaper La Nacion. The poll of 1,115 people had a margin of error of 3 percentage points; except for the Spain sovereignty bond buyer pigeonholed on the Spain’s equitable share of Repsol YPF SA(REP).

    Could it be another dilemma for Repsol to pull another division for gas if there are investors eager for an exploration? Or, some are confused with nurture for business with investment with buy to own. With much of my Repsol shares in failing price I am proud to support Repsol and Kirchner instead of being eat away by investor or invader with his fiat money to crack up Repsol with their 51% of it. Perhaps, it is time to invest for another bid of gas Argentina can produce, and it is not a race to China or US in alternative resources for energy. Finally, It is an reminder that commodity prices for food went up three fold in the last ten years, green industry may just a smoking gun, mirrored the ClubMed to tourism for the third world countries in doing the wrong thing; just look at the PIIGS. Then, the requirement of annual investment of about 3% of GDP over next five year can be an alternative in social programs to revive the other industries or food programs for the global consumption.

    If Spain fails to bundle the sovereignty debt or the Green industry teeters, I would blame Kirchner. Can’t I?

    May the Buddha bless you?

Featured