CAMBRIDGE – Rok 2008 byl pro měnové kurzy výjimečně bouřlivý. Americký dolar notně posílil, japonský jen vystoupal do raketových výšin, euro dopadlo na zem a britská libra se zřítila a zanechala za sebou obrovský kráter. Měny rozvíjejících se ekonomik byly stlačeny dolů stejně jako „komoditní měny“, jako jsou kanadský, australský a novozélandský dolar nebo jihoafrický rand. Utrpěly měny vampnbsp;podstatě všech zemí, které jsou silně závislé na vývozu komodit.

Co tedy nový rok přinese vampnbsp;oblasti měnových kurzů?

Jedinou jistotou bude přetrvávající vysoká volatilita. Jinak se nacházíme na nezvyklé křižovatce, kdy jsou krátkodobé a dlouhodobé trendy velmi protichůdné. Krátkodobě budou jen a dolar dál těžit zampnbsp;úprku do bezpečí, neboť zpanikaření investoři hledají vhodné útočiště. Jenu a dolaru pomáhá také skutečnost, že centrální banky jiných zemí nadále snižují úrokové sazby směrem kampnbsp;nule, což je oblast, kterou sazby jenu a dolaru okupují už dnes.

Ačkoliv tedy Spojené státy a Japonsko nebudou vampnbsp;dohledné době úrokové sazby zvyšovat, díky nižším zahraničním sazbám jsou dolar a jen stále relativně atraktivnější. Ceny komodit budou i nadále nízké, takže budou stlačovat komoditní měny a posilovat zejména jen, poněvadž na zdroje chudé Japonsko je silně závislé na dovozu komodit.

Za normálních okolností ukazují krátkodobé a dlouhodobé trendy měnových kurzů stejným směrem. Obrovské množství výzkumných prací ukazuje, že pro většinu hlavních měn je nejlepší předpovědí měnového kurzu za týden, za měsíc a dokonce i za rok prostě a jednoduše dnešní měnový kurz. Současná situace je však sotva normální. Pokračující finanční krize setrvale táhne dolar vzhůru, poněvadž tato měna je pokládána za bezpečný přístav. Ceny komodit naopak klesají do nových a nových hlubin.

Finanční krize nakonec skončí, stejně jako celosvětová recese. Nedojde k tomu hned – obojí potrvá ještě sedm či osm měsíců, možná i déle. Jakmile se však obnoví normální růst, nedávné trendy posilující zhodnocování dolaru a jenu vymizejí. Mezinárodní investoři možná budou USA vděční za agresivní monetární a fiskální stimul, který se prudce zrychlí po 20. lednu, kdy Barack Obama nastoupí do prezidentského úřadu. Zároveň si však budou stále lámat hlavu nad otázkou, co se stane, až přijde čas splácet účty.

Do proticyklické makroekonomické politiky se bude chtít zapojit i řada rozvíjejících se trhů, které však sužuje strach zampnbsp;fiskální udržitelnosti a bující inflace. Evropská fiskální politika je svázaná Maastrichtskou smlouvou a evropská monetární politika je dosti jednostranně zaměřena na cenovou stabilitu.

Faktem je, že Čína má díky obrovským rezervám vampnbsp;zahraniční měně dost prostředků na to, aby do proticyklické makroekonomické politiky investovala jako nikdo druhý. Vedoucí představitelé Číny však vědí, že jejich silně zakřiknutá bankovní soustava je zranitelná, poněvadž země pokračuje vampnbsp;postupné finanční liberalizaci a rezervy vampnbsp;zahraniční měně mohou být potřebné kampnbsp;rekapitalizaci.

Žádná oblast tedy zřejmě nebude tak expanzivní jako USA.

Prozatím se globální investoři nemohou nabažit amerických pokladničních poukázek, jak dokládají hroutící se úrokové sazby krátkodobých amerických cenných papírů. Obrovská část této poptávky je však tažena krátkodobými obavami podnícenými krizí. Jakmile se trhy normalizují, investoři se bezpochyby rozhlédnou kolem sebe a uvědomí si, že Spojené státy při boji sampnbsp;poklesem enormně zvýšily svůj dluh, možná až o několik bilionů dolarů. Dnešní klesající ceny (neboli „deflace“) se současně promění vampnbsp;inflaci, neboť agresivní monetární odlehčení si vybere daň na cenové stabilitě.

Připusťme, že část pohybů hlavních měn vampnbsp;průběhu uplynulého roku lze pokládat za normalizující. Zampnbsp;hlediska kupní síly (jakéhosi hrubého měřítka, kolik fyzického zboží si lze koupit za různé měny) bylo euro absurdně nadhodnoceno, neboť stálo 1,60 dolaru, zatímco jen byl absurdně podhodnocen, když se jeden dolar dal koupit za 120 jenů. Komoditní měny musely sestoupit zampnbsp;astronomických výšin.

Měnové pohyby tak vampnbsp;uplynulém roce do jisté míry nastavily relativní úroveň domácích cen a měnové kurzy do lepší rovnováhy. Kurzy měn rozvíjejících se ekonomik a vampnbsp;ještě větší míře komoditních měn však již pravděpodobně poklesly příliš.

Vampnbsp;dlouhodobém výhledu se znovu dostaví globalizace a ekonomická konvergence a měny rozvíjejících se ekonomik i komoditní měny budou muset posílit. Současně platí, že vyhlídka vyšší inflace vampnbsp;USA a enormně zvýšeného amerického veřejného dluhu se nakonec musí projevit na dolaru, podobně jako stále znepokojivý obchodní deficit USA. Pokud jde o japonský jen, také tato měna utrpí pokračujícím růstem japonského veřejného dluhu, který již dnes patří kampnbsp;nejvyšším na světě. Přetrvávající slabost japonské ekonomiky nakonec zasáhne i její měnu.

Ukazuje-li dnešní konstelace měnových kurzů na nadměrné zhodnocení dolaru a jenu, zejména vůči měnám rozvíjejících se trhů, kdy se tato skutečnost projeví? Záleží na tom, kdy podle vašeho názoru poleví finanční krize – a její časový průběh se předvídá stejně obtížně jako měnové kurzy samotné. Nakonec však krize skončí. A pak sledujte, jak se dolar a jen vracejí jako bumerang.