Thursday, November 27, 2014
12

Americká politická recese

BERKELEY – Pravděpodobnost, že Spojené státy budou příští rok v recesi, je teď asi 36%. Důvod je ryze politický: polarizace stran dosahuje dříve nevídaných úrovní a hrozí, že jejím přičiněním hospodářství USA přepadne přes „fiskální útes“ – automatický nárůst daní a výdajových škrtů, který nabude účinnosti na začátku roku 2013, pokud se demokraté a republikáni nedohodnou na změně.

Před více než stoletím, během prvního Pozlaceného věku, byla americká politika rovněž ostře polarizovaná. Trhacím psem republikánů byl v roce 1896 budoucí prezident Theodore Roosevelt. Demokratického kandidáta Williama Jenningse Bryana očerňoval jako pouhou loutku zlovolného illinoiského guvernéra Johna Petera Altgelda.

Roosevelt prohlásil, že Bryan „by byl jako hlína v rukou hrnčíře pod vychytralou nadvládou onoho ambiciózního a bezskrupulózního komunisty z Illinois“. „Nevázaná ražba stříbrných“ by podle něj „nebyla ničím jiným než krokem k obecnému socialismu, jenž představuje stěžejní doktrínu jeho politických názorů“. Společně s Altgeldem „usilují o svržení… základních politik, jimiž se vláda řídí od svého založení.“

Taková vyjádření jsou stejně vyhrocená jako jazyk dneška – a pronesl je muž, který se krátce nato stal viceprezidentem (a později prezidentem, když by spáchán atentát na Williama McKinleyho). Slyšeli jsme texaského guvernéra Ricka Perryho nepřímo vyzývat k lynčování jeho republikánského spolustraníka, předsedy americké centrální banky Bena Bernankeho, kdyby se vydal do Texasu. Sledovali jsme kansaského státního tajemníka Krise Kobacha, když prověřoval možnost vyškrtnout prezidenta Baracka Obamu z hlasovacích lístků v Kansasu, protože podle Kobacha „není rozeným občanem“ USA.

Perry ani Kobach se však nejspíš nikdy nestanou prezidenty USA, zatímco Theodore Roosevelt nebyl pouhý partajník. S radostí uzavíral s demokraty dohody – aby se dostal do čela nejen Republikánské strany, ale i Progresivní koalice, jíž se účastnili zástupci obou stran, a snažil se obě síly spřáhnout nebo mezi nimi kormidlovat tam a zpět, aby dosahoval legislativních a politických cílů.

Obama se obecně drží bezpečnostní politiky Ronalda Reagana (z jeho druhého funkčního období), výdajové politiky George H.W. Bushe, daňové politiky Billa Clintona, finančně regulatorní politiky nadstranické Skupiny od jezera Squam, Perryho přistěhovalecké politiky, klimatické politiky Johna McCaina a zdravotnické politiky Mitta Romneyho (přinejmenším z doby, kdy byl Romney guvernérem Massachusetts). Přesto se mu nedostává téměř žádné podpory republikánů pro jejich vlastní politiky.

Podobně jako už dřív Clintonovi se ani Obamovi nedaří přesvědčit republikánské senátory, například Susan Collinsovou, aby hlasovala pro svá vlastní pravidla financování kampaní, McCaina, aby hlasoval pro svou vlastní politiku ochrany klimatu, a což je nejsměšnější, Romneyho, aby podpořil svůj vlastní zdravotnický program. Ani republikánského kandidáta na viceprezidenta Paula Ryana se mu nepodařilo přesvědčit, aby souhlasil se svými vlastními návrhy na regulaci výdajů v programu Medicare.

Má to zřejmé důvody. Velká část republikánské základny, včetně mnoha největších sponzorů strany, je přesvědčena, že každý demokratický prezident je nelegitimní nepřítel Ameriky, takže cokoli takový držitel úřadu předestře, musí být špatně a je nutné to překazit. Přitom u Obamy jsou o tom republikánské kádry přesvědčeny ještě víc, než bývaly u Clintona.

Tento názor zjevně ovlivňuje republikánské funkcionáře, již se bojí partajní hydry, která dodává dobrovolníky do kampaní a umí otevírat peněženky. Navíc od zvolení Clintona v roce 1992 jsou špičky Republikánské strany přesvědčené, že kdykoli je v Bílém domě demokrat, je pro ně nejlepší cestou k volebnímu úspěchu vyvolání patu na důkaz neschopnosti vlády jednat.

Právě s tím republikáni kalkulovali v letech 2011-2012. Listopadové volby ovšem rovnováhu moci v systému americké vlády nezměnily: Obama zůstává prezidentem, republikáni mají nadále pod kontrolou sněmovnu reprezentantů a demokraté ovládají senát.

Je zajisté možné, že se republikánští zákonodárci svým šéfům vzepřou a prohlásí, že kandidovali proto, aby se podíleli na vládě, ne aby ochromovali vládu v naději, že to straně po příštích volbách přinese tolik moci, aby dokázala vládnout dle libosti. Je možné, že republikánští lídři jako poslanci John Boehner a Eric Cantor a senátor Mitch McConnell usoudí, že jejich obstrukční postoj se neosvědčil. Snad si povšimnou, že ačkoliv v důsledku finanční krize, pro niž pomohli připravit živnou půdu, zůstává ekonomika hluboce otřesená a deprimovaná, Obamovy politiky jsou zatím nejúspěšnější ze všech předních vyspělých zemí, a dospějí k závěru, že Obama je relativně dobrý prezident, který si zaslouží podporu.

Ale raději s tím nepočítejte. Momentálně všichni vysoce postavení politici v Americe říkají svým oblíbencům v médiích, že jsou přesvědčeni, že kompromisu ohledně „fiskálního útesu“ bude dosaženo do konce prosince. Jenže to svým favoritům mezi novináři říkají, jelikož si myslí, že za dnešní pesimismus by jim zanedlouho byla přisuzována vina za pat.

Mám dojem, že je asi 60% pravděpodobnost, že skutečná vyjednávání nezačnou dřív, než se 1. ledna zvednou daňové sazby. A také mám dojem, že bude-li patová situace pokračovat i v roce 2013, je 60% pravděpodobnost, že USA znovu sklouznou do recese. Doufejme, že bude krátká a mělká.

Z angličtiny přeložil David Daduč

  • Contact us to secure rights

     

  • Hide Comments Hide Comments Read Comments (12)

    Please login or register to post a comment

    1. CommentedPaulo Sérgio

      There will be costs for the kind of divisive politics the United States has been entertaining for a decade now. But, it's the same leadership on display across the Atlantic.

      I think, this displays some myopia with regards the period for which slow and zero growth economies will remain influential. But for leading export-led emerging giants, this is a sort of "it's our fiscal cliff, but your problem."

    2. CommentedVan Poppel charles

      sir, thank you for your speedy answer; but you should formulate an efficient strategy and defend it and not blame the other man for not being able to do that;

    3. CommentedVan Poppel charles

      after reading this comment I arrived at the conclusion that even the most sophisticated american economics professors at the most sophisticated US universities do not know anymore to formulate an efficient policy strategy to overcome the actual " big recession" in the biggest economy of the world; that's dreadful for economic science as also Nobel price economists.

        Portrait of J. Bradford DeLong

        CommentedJ. Bradford DeLong

        Interesting. Why did you conclude that? From where I sit, we know very well how to overcome the big recession--but there are a lot of bad and underbriefed actors sending fake messages and confusing people, and assembling the political coalition is very hard.

    4. CommentedPaul A. Myers

      What Washington does has consequences out in the country. But the country does not seem to believe it. So I suspect the country has to "feel it" and then push back on Washington.

      Tens of millions of people are going to need more than just Social Security and Medicare and Medicaid. I suspect the Republicans know this and simply don't want to pay for it. So they work to lock in ceilings now.

      So the Republicans have two goals: lock in low tax rates for the wealthy and spending ceilings on the lower half of the income distribution. These positions will only be overcome by brute political power, not by sweet reason.

      The Republican goal is actually recession, which is a form of austerity. Let's see if their big business allies really want to go down this road!

    5. CommentedCarol Maczinsky

      In short: how to unwreck the right wing of the US political spectrum, how to promote decent conservative policies.

    6. CommentedCarol Maczinsky

      You mix two crisis: First an inevitable economic downturn and the political turmoil that would emerge from it, second a republican policy crisis which promotes extremism. You have a government which supports terrorism, torture and assinations abroad and an insane opposition which makes it look the lesser evil. Where is "conservative" conservatism in the US?

    7. CommentedProcyon Mukherjee

      Betwixt a market that already believes that the fiscal derangement has been avoided and the rising tide of reports that show that compromise is mired by a dithering polity that flourishes on the hopes of an economic revival that is not based on equity and responsibility, but in a recurring rent seeking at the back of far less modest monetary policy that pushes products and services in the expectation of a demand, which falters time and again to actually happen.

      Why call it recessive politics, this is the process that gets the majority to select the best amongst the worst, while the divide is orchestrated over gigabytes of media space and funded by a transparence? Continuation of the divide whether for better or worse is a part of democracy through discussion, as long as it is under the aegis of a public scrutiny.

      Procyon Mukherjee

    8. CommentedCher Calusa

      "let us hope that it will be short and shallow"... I heartily disagree to this notion of "hoping". This is what got everybody into this financial mess. We have consistently closed our eyes tightly and have hoped that all the imbalance in our economic system would somehow go away. Now let's consider that we don't have an economic system separate from any other on this planet. All countries sink or swim together in today's interconnected climate. The problems has always been exploitation and excess. This activity has spread across the entire globe and now we are at the natural end to this system. The more third world economies grow, the less they will tolerate exploitation and this is actually progress. We're ready for something totally new, a world in which balance and cooperation is more important than profits and exploitation. It is destined to happen either by our global creative effort or after a natural collapse. In the wake of this economic configuration we humans have also created imbalance socially and environmentally. May we open our eyes bravely and face the facts!

    9. CommentedZsolt Hermann

      The way things work is that usually there is an objective, absolute state, and than there is the perception of it.
      For example somebody can be very sick, even terminally sick which is obvious to others, but the person himself still thinks he is healthy or maybe a little sick but everything is going to be better by itself as time goes by.
      It is the same with the US and humanity in general.
      We have been talking about climate change, how it will change the weather, our life, and suddenly now we realize it is not going to happen in some faraway future, we are already living through it, hammered by it in a very unpredictable manner.
      We are talking about peak oil, depleted natural resources sometime in the future, the truth is those changes are already upon us, and very significant lack of resources, including water and food resource shortages will hit us very soon, very much within the lifetime of this generation.
      We are talking about financial and economical crisis, political recession happening soon, the truth is we are already in it, simply more and more layers of makeup, cosmetic surgery is holding the rotten body together, but in many very real countries the life of the public is affected by it very severely day to day, and this is spreading fast all over the globe.
      The great American soap opera, highlighted by the more than year long election campaign is finished, the reality starts biting, and very soon a much worse reality will dawn on this country, and to China, and to the whole of Europe than people would like to imagine.
      We have been cheating the global, natural, interconnected and interdependent system for too long and there is no more place or resource to cheat any longer.
      We cannot ignore that the whole socio-economic system we are stubbornly pushing is false, and is built on a fantasy.
      We will wake up very soon, either by conscious examination of ourselves and the system around us, or by a very rude awakening through unpredictable and volatile events hitting us from all sides.

    10. CommentedMark Pitts

      Is this supposed to be political analysis? It reads more like partisan advocacy.
      In any case, we should add to the author's list of extreme political speech the repeated accusation that any one who voted against Obama is a racist.

        Portrait of J. Bradford DeLong

        CommentedJ. Bradford DeLong

        Why? Do you object to the observation that: "Obama broadly follows Ronald Reagan’s (second-term) security policy, George H.W. Bush’s spending policy, Bill Clinton’s tax policy, the bipartisan Squam Lake Group’s financial-regulatory policy, Perry’s immigration policy, John McCain’s climate-change policy, and Mitt Romney’s health-care policy (at least when Romney was governor of Massachusetts). And yet he has gotten next to no Republicans to support their own policies"? If you object to it, what is wrong with it? Simply stating what has happened is analysis, after all...

    Featured