Thursday, July 24, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
0

Protichůdné budoucnosti Ameriky

Nedávno jsem zjistil něco zajímavého: američtí ekonomové mezinárodních financí a američtí ekonomové orientovaní na domácí hospodářství mají velice odlišné – ba protichůdné – názory na pravděpodobné důsledky obrovského amerického deficitu běžného účtu. Ekonomové mezinárodních financí za pravděpodobnou považují finanční krizi, po níž bude následovat bolestivá a možná trvalejší recese ve Spojených státech. Makroekonomové zaměření na domácí hospodářství naopak nepohlížejí na blížící se pád hodnoty dolaru jako na krizi, nýbrž jako na příležitost ke zrychlení růstu.

Makroekonomové orientovaní na domácí hospodářství vidí na situaci zhruba takto: v určitém okamžiku v budoucnosti zahraniční centrální banky začnou být méně ochotné nadále kupovat ohromná množství dolarových cenných papírů a posilovat tak americkou měnu. Až ukončí své rozsáhlé programy nákupu dolarů, hodnota dolaru bude klesat – a bude klesat výrazně.

Podle tohoto názoru však, až se bude hodnota dolaru snižovat, pro cizince začne být přitažlivější americké vývozní zboží a v USA poroste zaměstnanost, přičemž pracovní síla bude přesměrována do nově oživeného exportního sektoru. Půjde o obdobu toho, co se stalo v Británii poté, co opustila fixaci měnového kurzu a nechala libru devalvovat ve vztahu k německé marce, nebo toho, k čemu došlo v USA na konci 80. let, když dolar devalvoval vůči libře, německé marce a především japonskému jenu.

Ekonomové mezinárodních financí vidí budoucnost mnohem pochmurněji. Jsou přesvědčeni, že konec rozsáhlých programů centrálních bank na nákup dolarů povede nejen k poklesu dolaru, ale rovněž k ostrému zvýšení dlouhodobých úrokových sazeb USA, což okamžitě potlačí spotřební výdaje a s malým zpožděním přiškrtí ventil investičních výdajů.

Jistě, ekonomové mezinárodních financí také chápou, že snižování hodnoty dolaru prospěje vývozům USA, avšak prodlevy poptávky jsou takové, že nárůst exportu přijde až rok nebo dva po poklesu spotřebních a investičních výdajů. Osm až deset milionů lidí bude muset změnit zaměstnání a přesunout se ze služeb a stavebnictví do oblasti vývozního zboží a zboží konkurujícího dovozům, což znamená, že vzroste strukturální nezaměstnanost.

Navíc se může objevit finanční panika: velké finanční instituce s krátkodobými pasivy a dlouhodobými aktivy zažijí nesnadné chvíle, až se budou muset vypořádat s rozsáhlým nárůstem dlouhodobých dolarových úrokových sazeb. Toto nevhodné spojení může vyvolat finanční napětí a bankroty stejně snadno, jako je během mexické a východoasijské krize v 90. letech a během argentinské krize v nynější dekádě způsobila aktiva bank v místní měně a pasiva v dolarech.

Když ekonomové mezinárodních financí načrtnou tento scénář, makroekonomové zaměření na domácí hospodářství reagují tím, že to zní jako projev nekompetentní měnové politiky. Proč by měl Federální rezervní úřad dovolit, aby dlouhodobé úrokové sazby vylétly jen proto, že jiné centrální banky ukončily své programy nákupu dolarů? Neměl by Fed zakročit a nahradit je vlastními nákupy dlouhodobých státních dluhopisů USA, čímž by dlouhodobé úrokové sazby udržel na úrovni umožňující plnou zaměstnanost?

Na to ekonomové mezinárodních financí odpovídají, že není v moci Fedu to dokázat. Bude-li Fed nucen volit mezi plnou zaměstnaností a cenovou stabilitou, ekonomové mezinárodních financí říkají, že se rozhodne pro cenovou stabilitu, neboť jeho institucionální vzpomínka na 70. léta, kdy se inflace vymkla kontrole, je stále velice živá. Tudíž vzhledem k tomu, že pokles hodnoty dolaru zvyšuje dovozní ceny a funguje tedy jako negativní šok pro nabídkovou stranu ekonomiky, Fed bude muset úrokové sazby zvýšit, nikoli snížit, a dluhopisy prodávat, nikoli kupovat.

Na opačných pólech této debaty se ocitají silně vyhraněné názory seriózních ekonomů, jichž si nesmírně vážím. Nejsem natolik moudrý, abych dokázal říct, kdo má pravdu, ale rozhodně vím, kdo doufám, že se mýlí.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured