Monday, September 1, 2014
1

Americká příležitost G nula

NEW YORK – Finanční krize roku 2008 přinesla konec globálního řádu, jak jsme jej znali. Před nadcházejícím summitem G8 nelze přehlédnout fakt, že poprvé za posledních sedmdesát let Spojené státy nedokážou být hybatelem mezinárodní agendy ani zajistit globální vedení u všech nejnaléhavějších problémů dneška.

Ostatně USA svou zahraniční přítomnost přistřihly, když odmítly přispět k finanční záchraně eurozóny, zasáhnout v Sýrii či nasadit sílu k potlačení jaderného průlomu v Íránu (vzdor silné izraelské podpoře). Prezident Barack Obama oficiálně ukončil válku v Iráku a americké vojáky stahuje z Afghánistánu tempem, které brzdí jen nutnost zachovat si tvář. Amerika předává štafetový kolík lídra – třebaže žádná jiná země ani skupina zemí neprojevuje ochotu jej převzít.

Krátce, zahraniční politika USA může být stejně aktivní jako dřív, ale jde do útlumu a je mnohem přísnější na své priority. Řada globálních výzev – namátkou změna klimatu, obchod, vyčerpávání zdrojů, mezinárodní bezpečnost, kybernetické války a šíření jaderných zbraní – bude tudíž vzbuzovat vážnější obavy.

Vítejte ve světě „G nula“, zjitřenějším, vachrlatějším prostředí, kde se nedaří koordinaci otázek globálních politik. Paradoxně toto nové prostředí sice je znepokojivé, ale USA působí méně potíží; dokonce jim přináší čerstvé příležitosti jak využít svého jedinečného postavení. Svět G nula není pro USA vůbec špatný – budou-li hrát správně svými kartami.

Mnohé zbytkové síly získávají v takovém světě větší význam a Amerika zůstává jedinou skutečnou supervelmocí světa a jeho největší ekonomikou – stále více než dvojnásobnou oproti Číně. Výdaje USA na obranu představují téměř polovinu světového úhrnu a převyšují součet výdajů dalších 17 zemí v řadě. Dolar zůstává rezervní měnou světa a rvačka investorů o dluh vlády USA při každém vyostření krize od roku 2008 zdůrazňuje postavení Ameriky jako bezpečného přístavu (a to i za krize, kterou Amerika zapříčinila).

Podobně jsou USA na špičce v podnikání, výzkumu a vývoji, vyšším vzdělávání a technických inovacích. Navíc jsou světově největším producentem zemního plynu a vývozcem kalorií, což snižuje jejich citlivost na cenové šoky a případy nedostatku potravin.

Žádná země se nemůže měřit s americkou propagací vlády práva, liberální demokracie, transparentnosti a svobodného podnikání. Ostatní země tyto hodnoty sice nesporně podporují, ale pouze USA jsou natolik odhodlané, zdravé a velké, že zajistily jejich převahu. Jak tedy Amerika bude zeštíhlovat svou globální vůdčí úlohu, zjistí, že je po ní větší poptávka.

Vezměme si za příklad Asii. Jak roste ekonomický význam a regionální vliv Číny, její sousedé se snaží prohlubovat vazby s USA. V poslední době se Spojenými státy uzavřely obchodní či obranné dohody Japonsko, Austrálie, Indonésie a Tchaj-wan. Přidala se i Barma, která s USA obnovila diplomatické vztahy a zároveň se snaží najít se cestu z čínského stínu.

Jinými slovy, ve světě G nula budou USA vzhledem k čím dál agresivnějšímu globálnímu prostředí tím přitažlivější pro země, které se chtějí pojistit. USA díky tomu mají příležitost jednat přesně tak, aby sledovaly své vlastní zájmy. Slabší vůdčí angažmá dává USA možnost před každým jednáním zvažovat náklady příležitosti a vybírat si témata a okolnosti, které jim nejlépe vyhovují. Vojenská intervence v Libyi v takovém prostředí neznamená nutnost postupovat stejně v Sýrii.

V jakém rozsahu budou USA z těchto příležitostí těžit, se teprve uvidí. Krátkodobé výhody Ameriky vlastně představují největší překážku jejích dlouhodobých vyhlídek. Říkejme tomu „prokletí bezpečného útočiště“: zůstanou-li USA nejbezpečnějším přístavem za každé bouře, nebudou se střetat s žádným tlakem na řešení svých slabých míst.

Investoři například navzdory vší rozpačitosti nad americkým národním dluhem budou i nadále půjčovat Spojeným státům peníze. V dlouhodobém výhledu však tvůrci politik USA musí udělat stabilní pokrok v obnovování důvěry v národní fiskální zdraví tím, že osekají politicky posvátné programy jako sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a obranu. Veřejní činitelé budou muset odhlédnout od krátkodobé motivace a stranické pravověrnosti, aby posílili stárnoucí infrastrukturu Ameriky, reformovali její školský a imigrační systém a realizovali dlouhodobou fiskální konsolidaci.

Výhody Ameriky ve světě G nula jí dopřávají šanci investovat do budoucnosti. Avšak jelikož ji chrání před dostatečně kalamitními riziky, tytéž výhody jí dávají možnost otálet. Je potřeba, aby si američtí politici uvědomili novou realitu G nula a přetvořili domácí prameny sil USA, byť jen povlovně. Pokud tak učiní, USA budou mít elán a pružnost potřebné k formování příštího světového řádu.

Americký politický systém zpravidla funguje dobře za krizí. Vzhledem ke zbytkovým výhodám ve světě bez lídra však USA nesmějí spoléhat na to, že činorodost vybičuje krize. Je potřeba, aby se chopily příležitosti, již svět G nula nabízí.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (1)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedZsolt Hermann

    I would like to add some observations.
    What has started in 2008 is just the beginning and we still only scratching the tip of the iceberg, we are not in a crisis but in a system failure.
    The present socio-economic system, based on constant growth, expansion, and constant self calculation on the expense of others, has become self destructive since it is unsustainable in a closed, finite system, and we have passed the tipping point in 2008.
    Whatever happened since is just a series of desperate cosmetic adjustments, simply deepening the problem instead of solving it, like pumping a terminally ill patient full of morphine.
    What is happening now in Europe will appear in the US and other parts of the world very soon due to the inevitable natural laws governing our global, integral system.
    Since the US is the epitome of our excessive, overproduction, over consumption lifestyle that is collapsing, they will feel it possibly more than any other country.
    On the other hand the foundations, and resources of the US are good, thus there is good base to start recovery from, but only if they understand what went wrong and how we need to adapt to our global, interdependent conditions in order to recover.
    And it will be difficult because the new attitude humans need in relation to each other is totally opposite to how Americans viewed themselves and world for decades.
    Even in this article the writer is already analyzing how the US can use the global troubles ahead for their own purposes and benefit without any thought of others. This is impossible in our interconnected system.
    From now on each and every one of us need to take the whole system into consideration before individual or even national self calculations.
    The motivation to do so against our present thinking would come from the full understanding of our 21st century global, integral network, and how we fit into this network.
    Thus we need to take into consideration the countless of objective scientific data already surrounding us regarding this.
    Otherwise we do not stand a chance.

Featured