1

Americká příležitost G nula

NEW YORK – Finanční krize roku 2008 přinesla konec globálního řádu, jak jsme jej znali. Před nadcházejícím summitem G8 nelze přehlédnout fakt, že poprvé za posledních sedmdesát let Spojené státy nedokážou být hybatelem mezinárodní agendy ani zajistit globální vedení u všech nejnaléhavějších problémů dneška.

Ostatně USA svou zahraniční přítomnost přistřihly, když odmítly přispět k finanční záchraně eurozóny, zasáhnout v Sýrii či nasadit sílu k potlačení jaderného průlomu v Íránu (vzdor silné izraelské podpoře). Prezident Barack Obama oficiálně ukončil válku v Iráku a americké vojáky stahuje z Afghánistánu tempem, které brzdí jen nutnost zachovat si tvář. Amerika předává štafetový kolík lídra – třebaže žádná jiná země ani skupina zemí neprojevuje ochotu jej převzít.

Krátce, zahraniční politika USA může být stejně aktivní jako dřív, ale jde do útlumu a je mnohem přísnější na své priority. Řada globálních výzev – namátkou změna klimatu, obchod, vyčerpávání zdrojů, mezinárodní bezpečnost, kybernetické války a šíření jaderných zbraní – bude tudíž vzbuzovat vážnější obavy.

Vítejte ve světě „G nula“, zjitřenějším, vachrlatějším prostředí, kde se nedaří koordinaci otázek globálních politik. Paradoxně toto nové prostředí sice je znepokojivé, ale USA působí méně potíží; dokonce jim přináší čerstvé příležitosti jak využít svého jedinečného postavení. Svět G nula není pro USA vůbec špatný – budou-li hrát správně svými kartami.

Mnohé zbytkové síly získávají v takovém světě větší význam a Amerika zůstává jedinou skutečnou supervelmocí světa a jeho největší ekonomikou – stále více než dvojnásobnou oproti Číně. Výdaje USA na obranu představují téměř polovinu světového úhrnu a převyšují součet výdajů dalších 17 zemí v řadě. Dolar zůstává rezervní měnou světa a rvačka investorů o dluh vlády USA při každém vyostření krize od roku 2008 zdůrazňuje postavení Ameriky jako bezpečného přístavu (a to i za krize, kterou Amerika zapříčinila).

Podobně jsou USA na špičce v podnikání, výzkumu a vývoji, vyšším vzdělávání a technických inovacích. Navíc jsou světově největším producentem zemního plynu a vývozcem kalorií, což snižuje jejich citlivost na cenové šoky a případy nedostatku potravin.

Žádná země se nemůže měřit s americkou propagací vlády práva, liberální demokracie, transparentnosti a svobodného podnikání. Ostatní země tyto hodnoty sice nesporně podporují, ale pouze USA jsou natolik odhodlané, zdravé a velké, že zajistily jejich převahu. Jak tedy Amerika bude zeštíhlovat svou globální vůdčí úlohu, zjistí, že je po ní větší poptávka.

Vezměme si za příklad Asii. Jak roste ekonomický význam a regionální vliv Číny, její sousedé se snaží prohlubovat vazby s USA. V poslední době se Spojenými státy uzavřely obchodní či obranné dohody Japonsko, Austrálie, Indonésie a Tchaj-wan. Přidala se i Barma, která s USA obnovila diplomatické vztahy a zároveň se snaží najít se cestu z čínského stínu.

Jinými slovy, ve světě G nula budou USA vzhledem k čím dál agresivnějšímu globálnímu prostředí tím přitažlivější pro země, které se chtějí pojistit. USA díky tomu mají příležitost jednat přesně tak, aby sledovaly své vlastní zájmy. Slabší vůdčí angažmá dává USA možnost před každým jednáním zvažovat náklady příležitosti a vybírat si témata a okolnosti, které jim nejlépe vyhovují. Vojenská intervence v Libyi v takovém prostředí neznamená nutnost postupovat stejně v Sýrii.

V jakém rozsahu budou USA z těchto příležitostí těžit, se teprve uvidí. Krátkodobé výhody Ameriky vlastně představují největší překážku jejích dlouhodobých vyhlídek. Říkejme tomu „prokletí bezpečného útočiště“: zůstanou-li USA nejbezpečnějším přístavem za každé bouře, nebudou se střetat s žádným tlakem na řešení svých slabých míst.

Investoři například navzdory vší rozpačitosti nad americkým národním dluhem budou i nadále půjčovat Spojeným státům peníze. V dlouhodobém výhledu však tvůrci politik USA musí udělat stabilní pokrok v obnovování důvěry v národní fiskální zdraví tím, že osekají politicky posvátné programy jako sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a obranu. Veřejní činitelé budou muset odhlédnout od krátkodobé motivace a stranické pravověrnosti, aby posílili stárnoucí infrastrukturu Ameriky, reformovali její školský a imigrační systém a realizovali dlouhodobou fiskální konsolidaci.

Výhody Ameriky ve světě G nula jí dopřávají šanci investovat do budoucnosti. Avšak jelikož ji chrání před dostatečně kalamitními riziky, tytéž výhody jí dávají možnost otálet. Je potřeba, aby si američtí politici uvědomili novou realitu G nula a přetvořili domácí prameny sil USA, byť jen povlovně. Pokud tak učiní, USA budou mít elán a pružnost potřebné k formování příštího světového řádu.

Americký politický systém zpravidla funguje dobře za krizí. Vzhledem ke zbytkovým výhodám ve světě bez lídra však USA nesmějí spoléhat na to, že činorodost vybičuje krize. Je potřeba, aby se chopily příležitosti, již svět G nula nabízí.