WEEKLY SERIES

INTERNATIONAL ECONOMICS

STRATEGIC SPOTLIGHT

GLOBAL FINANCE

ECONOMICS OF DEVELOPMENT

ECONOMIC AND REGULATORY POLICY

ECONOMIC HISTORY

ECONOMIC PERSPECTIVES

PUBLIC INTELLECTUALS

GLOBAL OUTLOOK

REGIONAL EYE

SPECIAL SERIES

PROJECT SYNDICATE

European Economies

Euro do nepohody

English Spanish Russian French Czech Chinese Arabic

2008-12-27

BRUSEL – Euro oslavuje desáté výročí svého vzniku na pozadí nejsložitějších hospodářských poměrů od svého zrodu. Finanční bouře, která se přihnala ze Spojených států, a nástup vážného ekonomického poklesu staví před Evropu bezprecedentní výzvy.

Euro tváří v tvář největší zkoušce ve své dosavadní historii ani zdaleka nesměřuje ke katastrofě, jak před deseti lety předpovídal ekonom poctěný Nobelovou cenou Milton Friedman. Právě naopak, evropská Hospodářská a měnová unie (HMU) se v těchto bouřlivých časech ukazuje jako významná výhoda.

Pochybovači by si měli připomenout, že samotné euro se zrodilo z krize. Myšlenka jednotné měny byla počata jako odpověď na otřesy poválečné éry – dvoucifernou inflaci, vysokou nezaměstnanost a spekulativní útoky na libru, liru a francouzský frank. Právě krize Evropského měnového systému vyústila v zavedení eura k 1. lednu 1999.

Během deseti krátkých let euro způsobilo v globálním ekonomickém prostředí revoluci, neboť se pozvedlo do postavení druhé světové měny a konkuruje dolaru jako prostředek mezinárodního obchodu a finančnictví. HMU je v současnosti největší trh na světě a nepřestává růst. S přístupem Slovenska k 1. lednu zahrnuje euro 16 států a 329 milionů občanů.

Přínosy měnové unie založené na stabilním makroekonomickém rámci a řízené nezávislou centrální bankou jsou zřejmé: eurozóna po valnou část uplynulého desetiletí zažívala nízkou inflaci a nízké úrokové sazby, vzpruhu obchodu a investic a svižnou integraci finančních trhů. Navíc během posledních deseti let vzniklo 16 milionů pracovních míst – což je rekordní výkon, který předstihl i USA.

Dnešní finanční rozvrat a hospodářský pokles výhody HMU v několika významných ohledech podtrhují. Zaprvé, euro eliminovalo možnost turbulencí směnných kurzů a spekulativních měnových ataků, jež by zranitelnější ekonomiky bývaly mohly během současného pozdvižení očekávat. Euro také coby stabilní a silná světová měna globálně omezuje nestabilitu směnných kurzů.

Zadruhé, eurozóně prospívá nezávislá Evropská centrální banka, jejíž pohotová opatření k uvolnění likviditních omezení a koordinaci měnové politiky v poslední době pomohla předejít finančnímu zhroucení. Takto svižné a sladěné kroky 16 národních centrálních bank by byly nemyslitelné.

Zatřetí, makroekonomický rámec HMU, zaměřený na stabilitu, zajistil zemím eurozóny lepší připravenost na ekonomické bouře. Díky fiskálním pravidlům Paktu stability a růstu dosáhla eurozóna v roce 2007 svého nejlepšího rozpočtového stavu, neboť schodky poklesly na své nejnižší hladiny za 25 let. To mnoha zemím Evropské unie umožnilo přistupovat ke krizi s jistým manévrovacím prostorem.

Přínosy HMU jsou takové, že zjevná cena setrvávání v pozici nečlena začíná v některých zemích přetvářet politickou debatu obklopující otázku přijetí eura.

Ovšemže euro není všelék a v uplynulém desetiletí nefungovalo bezchybně. Nepolevující výzvu představují odchylky mezi ekonomikami eurozóny v oblasti růstu a inflace. Třebaže tyto rozdíly nejsou větší než odlišnosti uvnitř ekonomik například USA či Německa, hrozí, že krize je umocní.

Právě proto je ještě důležitější, abychom pokračovali ve zdokonalování chodu HMU. To vyžaduje nejen posílení odolnosti s ohledem na krizi, ale také vybavení ekonomik eurozóny nástroji ke zvládnutí dlouhodobějších výzev globalizace, stárnutí, ubývání zdrojů a změny klimatu. V potenciálně volatilnější globální ekonomice jedenadvacátého století musíme co do růstu a pracovních příležitostí naplno využít přínosů hospodářské integrace.

Klíčem k lepšímu fungování HMU je důkladnější dohled a hlubší koordinace ekonomických politik. Lídři musí dostát nárokům zodpovědnosti vyplývající ze sdílení jednotné měny. Musí si uvědomit, jaký dopad mají národní hospodářské politiky na eurozónu jako celek, a tedy diskutovat a koordinovat ekonomické programy na úrovni eurozóny.

Obrovský krok kupředu tady představuje spuštění Evropského plánu ekonomického oživení – iniciativy směřující k fiskálnímu stimulu napříč EU ve výši 1,5% HDP, již v prosinci schválily evropské hlavy vlád. Po něm teď musí následovat důkladnější rozpočtový dohled, zejména vzhledem k tomu, že do veřejných financí se zakousnou opatření vážící se k fiskálnímu stimulu, hospodářský pokles a plány na záchranu bank. Úhelným kamenem rozpočtového rámce EU musí nadále zůstat Pakt stability a růstu a jako pomoc členským státům, aby svá úsilí směřovaly k vyrovnaným rozpočtům, jakmile se hospodářství odrazí ode dna, bude nezbytný účinný dohled a vzájemná podpora.

Hlubší fiskální dohled by měl doprovázet širší hospodářský dohled, zejména proto, že během krize se vyostřily nevyváženosti běžného účtu. Evropská komise teď pracuje na rozšíření dohledového zaměření za fiskální politiku, abychom dokázali identifikovat rizika plynoucí z makroekonomických nevyvážeností či změn konkurenční schopnosti a řešit je dřív, než zakoření.

Konečně, státy eurozóny musí vyvíjet usilovnější snahy při hledání společných postojů k mezinárodním záležitostem a v globální aréně hovořit jednotným hlasem. To je jediný způsob jak prosazovat a bránit ekonomické zájmy HMU ve světě, kde výzvy jsou globální a jejich překonání bude čím dál větší měrou záviset na mnohostranné spolupráci.

Vezměme si listopadový mezinárodní summit nad tématem finanční krize. Dohoda nad společným stanoviskem ještě před schůzkou zajistila Evropě významnější úlohu. Když se eurozóna dokáže bryskně domluvit na koordinovaném přístupu, může to být prospěšné pro nalezení shody jak v rámci EU jako celku, tak mezinárodně. Teď je nezbytné, abychom na tomto úspěchu stavěli a vyvinuli pro euro opravdovou mezinárodní strategii.

Evropská jednotná měna významně uspěla, leč nadále zůstává ve vývoji. Desetiletí po zavedení eura musíme následovat příkladu jeho zakladatelů a proměnit krizi v příležitost tím, že se v duchu spolupráce a ambice sjednotíme – a upevníme tím základy HMU.

Joaquín Almunia je komisař Evropské unie pro hospodářské a měnové záležitosti.

You might also like to read more from or return to our home page.

Přetisk materiálu z těchto webových stránek bez písemného souhlasu Project Syndicate je porušením mezinárodního autorského práva. Chcete-li si svolení zajistit, kontaktujte prosím distribution@project-syndicate.org.
English Spanish Russian French Czech Chinese Arabic

You must be logged in to post or reply to a comment.
Please log in or sign up for a free account.