WEEKLY SERIES

INTERNATIONAL ECONOMICS

STRATEGIC SPOTLIGHT

GLOBAL FINANCE

ECONOMICS OF DEVELOPMENT

ECONOMIC AND REGULATORY POLICY

ECONOMIC HISTORY

ECONOMIC PERSPECTIVES

PUBLIC INTELLECTUALS

GLOBAL OUTLOOK

REGIONAL EYE

SPECIAL SERIES

PROJECT SYNDICATE

The World in Words

Evropská ústava: hop nebo trop

English Spanish Russian French German Czech Chinese Arabic

2004-06-15

Současným úkolem EU je přesunout svou pozornost na priority dneška a zítřka. Potřebuje se dostat do užšího styku se svými občany, obnovit jejich podporu poukazem na to, že spoluprací Evropané dokáží napomoci růstu a zaměstnanosti, bojovat s mezinárodním zločinem a chránit čisté životní prostředí. Unie musí hrát aktivnější úlohu v širším světě, a to nikoliv prosazováním sobeckých zájmů, nýbrž propagací všeobecných hodnot, na nichž je založena.

Nejvíce ze všeho rozšířená Unie potřebuje ústavní a instituční rámec, který bude odpovídat jejím ambicím. Vlády a poslanci parlamentů už třicet měsíců Evropě připravují novou ústavu. Konvent, jemuž předsedal někdejší francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing, vytvořil mimořádný návrh. Nyní je úkolem národních vlád - úkolem mým a mých kolegů v Evropské radě, abychom práci dovedli do konce. Sejdeme se tento týden v Bruselu a naším prvořadým zájmem bude nalézt shodu ohledně konstituce.

Nad velkou částí návrhu už jistou dobu existuje konsenzus. O hodnotách a cílech EU, o zařazení Charty základních práv do ústavy ani o zjednodušení legislativních procesů, se polemiky nevedou. Jde o obrovské pokroky. V klíčových oblastech jako je zahraniční politika, trestní právo a daně je však nevyhnutelné, že národní vlády mají na pravomocích evropských institucí partikulární zájem.

Právě to jsou otázky, u nichž je potřeba se dobrat konečné dohody. Za měsíce dvojstranných kontaktů a jednání mezi ministry jsme dokázali otevřené problémy zúžit do bodu, kde je dosažitelný spravedlivý a vyvážený balíček ujednání.

Tak jako při každém vyjednávání, rozhodujícím prvkem je načasování a politická vůle. Když byl loni v prosinci učiněn první pokus o dosažení dohody, lidé prostě nebyli připraveni. Březnové rozhodnutí Evropské rady dokončit jednání během irského předsednictví bylo jasným signálem, že jsme odhodláni se ze slepé uličky vymanit. Minulý měsíc jsem osobně navštívil všechny své kolegy v jejich hlavních městech. Často spolu hovoříme. Nepozoruji, že by odhodlání polevovalo. Naopak, existuje pocit, že nezdar si nemůžeme dovolit. Unie musí v pro ni nelehkém období dokázat, že když se hraje o hodně, její členové dokáží učinit kolektivní, ač těžká rozhodnutí ve společném zájmu.

Základní institucionální rovnováha mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem zpochybňována není. Instituce EU se však musí modernizovat. Vytvoření postu řádného předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU přinese vyšší kontinuitu a zacílenost, přičemž v dalších útvarech Rady bude zavedeno týmové předsednictví tří zemí.

Existuje už také shoda, že volební systém v Evropské radě by se měl zakládat na dvojité většině, tedy většině jak počtu obyvatel, tak členských států. Je to logické, transparentní a ctí to zastupitelský princip. Přesnou úpravu hlasování podle dvojité většiny je však zapotřebí kalibrovat způsobem, jenž zohlední jednotlivé zájmy všech členských států, avšak zajistí, že nový systém bude efektivnější než systém předcházející. Jsem přesvědčen, že tuto nejobtížnější otázku dokážeme spravedlivě vyřešit.

Úkolem Komise je vést agendu EU vpřed ve společném zájmu. Začíná vznikat konsenzus, že její „reprezentativnosti" a legitimity lze dosáhnout přítomností vlastních zástupců všech členských států v příštích dvou Komisích a pozdějším přechodem na menší počet založený na přísně rovnoprávné rotaci.

Je taktéž potřeba zajistit, aby občané všech členských států, velkých i malých, byli adekvátně a vhodně zastoupeni v Evropském parlamentu. Ústava předpokládá další prohlubování důležitých funkcí parlamentu, jak zákonodárných, tak rozpočtových, ve spolupráci s členskými státy. Poprvé bude udělena zásadní strážní úloha národním parlamentům.

Tato opatření zachovají jedinečnou institucionální podstatu EU - vyváženost mezi jejími institucemi a členskými státy - a zároveň jsou příslibem vyšší efektivity, účinnosti a transparentnosti.

Ústava bude představovat další významný pokrok ve využití většinového hlasování, jež je v unii 25 (a brzy ještě více) členů nezbytností. Některá témata však vzhledem ke své zvláštní povaze budou i nadále muset podléhat jednomyslnému rozhodování. Věřím, že se v této věci blížíme vyvážené dohodě.

Spletité problémy, jež tvoří součást takovýchto jednání, se velmi často popisují jako boj mezi dvěma zeměmi nebo jako soupeření konkurenčních ideologií. Ze své dlouholeté zkušenosti vyjednavače vím, že hovořit o vítězích a poražených je nejen neužitečné, ale zavádějící. Všichni musí dělat kompromisy, avšak musí také vidět, že finální text reflektuje jejich přání a obavy.

Pokud tento týden uspějeme, bude to triumf EU. Evropa je soutokem odlišných tradic a historií, jednotlivých suverénních států. Sjednocuje nás ovšem přesvědčení, že sdílet suverenitu a spolupracovat je nejlepší - ba jedinou - cestou vpřed. Přijmout ústavu znamená upevnit konec bolestných svárů minulosti a vytvořit naději na vybudování Unie, která se osvědčí i pro našich 450 milionů obyvatel.

Bertie Ahern je ministerským předsedou Irska.

You might also like to read more from or return to our home page.

Přetisk materiálu z těchto webových stránek bez písemného souhlasu Project Syndicate je porušením mezinárodního autorského práva. Chcete-li si svolení zajistit, kontaktujte prosím distribution@project-syndicate.org.
English Spanish Russian French German Czech Chinese Arabic

You must be logged in to post or reply to a comment.
Please log in or sign up for a free account.