WASHINGTON – Shazování bomb jako řešení pro problémová místa světa možná vychází z módy (s výraznou výjimkou Libye), avšak varovné zvedání prstu je rozhodně opět v kurzu. Téměř nemine den, kdy by některé významné noviny na Západě nepřišly s moudrou a konkrétní, leč mnohdy nepříliš přátelskou radou vzdáleným a klopotně se prosazujícím demokraciím o tom, co „musí“ udělat, aby si získaly souhlas „mezinárodního společenství“.
Taková rada je podobně jako velká část samotných dnešních novin pochopitelně bezplatná. Současně však postrádá zodpovědnost, a jak kdysi prohlásil Stanley Baldwin, moc bez zodpovědnosti je výsadou nevěstky.
Existuje značná propast mezi radou, kterou nelze odmítnout, a zodpovědností za řešení následků, když se tato rada ukáže jako mylná nebo mimořádně obtížně uskutečnitelná. Rádcové světa by se mohli pokusit to mít na paměti, až budou nabízet pomoc představitelům vzdálených zemí potýkajících se s problémy, s nimiž mají rádcové malé nebo vůbec žádné bezprostřední zkušenosti.
WASHINGTON – Shazování bomb jako řešení pro problémová místa světa možná vychází z módy (s výraznou výjimkou Libye), avšak varovné zvedání prstu je rozhodně opět v kurzu. Téměř nemine den, kdy by některé významné noviny na Západě nepřišly s moudrou a konkrétní, leč mnohdy nepříliš přátelskou radou vzdáleným a klopotně se prosazujícím demokraciím o tom, co „musí“ udělat, aby si získaly souhlas „mezinárodního společenství“.
Taková rada je podobně jako velká část samotných dnešních novin pochopitelně bezplatná. Současně však postrádá zodpovědnost, a jak kdysi prohlásil Stanley Baldwin, moc bez zodpovědnosti je výsadou nevěstky.
Existuje značná propast mezi radou, kterou nelze odmítnout, a zodpovědností za řešení následků, když se tato rada ukáže jako mylná nebo mimořádně obtížně uskutečnitelná. Rádcové světa by se mohli pokusit to mít na paměti, až budou nabízet pomoc představitelům vzdálených zemí potýkajících se s problémy, s nimiž mají rádcové malé nebo vůbec žádné bezprostřední zkušenosti.