Monday, April 21, 2014
Exit from comment view mode. Click to hide this space
5

Světová banka pro nový svět

NEW YORK – Svět je na křižovatce. Buď se globální společenství spojí v boji proti chudobě, vyčerpávání zdrojů a změně klimatu, anebo bude svědkem generace válek o zdroje, politické nestability a rozpadu životního prostředí v trosky.

Významnou úlohu při odvracení těchto hrozeb a rizik, která z nich plynou, může sehrát Světová banka (SB), bude-li vhodně vedena. Až tedy bude letos na jaře 187 členských zemí SB vybírat nového prezidenta za Roberta Zoellicka, jehož funkční období končí v červenci, sázky v globální hře budou velmi vysoké.

Světová banka byla zřízena v roce 1944, aby podporovala hospodářský rozvoj, a členem jsou dnes prakticky všechny země. Jejím stěžejním úkolem je omezovat světovou chudobu a zajišťovat, aby globální rozvoj byl environmentálně zdravý a sociálně inkluzivní. Dosažení těchto cílů by nejen zlepšilo životy miliard lidí, ale rovněž by předešlo násilným střetům, jež rozdmýchává chudoba, hladovění a zápasy o vzácné zdroje.

Američtí představitelé na Světovou banku dosud tradičně pohlíželi jako na prodlouženou ruku zahraniční politiky a obchodních zájmů Spojených států. Za situace, kdy SB sídlí na Pensylvánské avenue, pouhé dva bloky od Bílého domu, bylo pro USA vždy až příliš snadné této instituci dominovat. Teď řada členů, mimo jiné Brazílie, Čína, Indie a několik afrických zemí, pozvedá hlas na podporu kolegiálnějšího vedení a kvalitnější strategie, která bude pomáhat všem.

Od založení Světové banky až po dnešek platilo nepsané pravidlo, že každého nového prezidenta jednoduše jmenuje vláda USA: všech 11 prezidentů byli Američané a ani jeden nebyl odborníkem na hospodářský rozvoj, což je jádro zodpovědnosti SB, a neměl za sebou kariéru v oblasti potírání chudoby či propagace environmentální udržitelnosti. Namísto toho USA vybíraly bankéře z Wall Street a politiky, patrně proto, aby si zajistily, že strategie SB půjdou na ruku americkým komerčním a politickým zájmům.

Tento přístup se však obrací proti USA a zle škodí světu. Vzhledem k dlouhotrvajícímu nedostatku strategické expertní kvalifikace ve vedení schází SB jasné směřování. Mnohé projekty posloužily spíše zájmům amerických firem než udržitelnému rozvoji. Světová banka u rozvojových projektů slavnostně přestřihla mnoho pásek, leč vyřešila žalostně málo globálních problémů.

Vedení SB už příliš dlouho prosazuje americké koncepce, které jsou pro nejchudší země a jejich nejchudší obyvatele často zcela nevhodné. Banka například v 90. letech naprosto tápala u explodující pandemie AIDS, tuberkulózy a malárie a nedokázala dostat pomoc tam, kde jí bylo třeba, aby prudké šíření nemocí brzdila a zachránila miliony životů.

Ještě horší je, že SB obhajovala pacientské poplatky a „úhradu nákladů“ ve zdravotnictví, čímž zdravotní péči postavila mimo dosah těch nejchudších – tedy právě těch, kdo ji nejvíce potřebují. V roce 2000 jsem na durbanském summitu k problematice AIDS doporučil zřízení nového „globálního fondu“ pro boj proti těmto nemocem právě proto, že Světová banka neplnila svůj úkol. Vznikl Globální fond pro boj proti AIDS, TBC a malárii a zachránil už miliony životů, přičemž jen počet úmrtí na malárii v Africe se snížil přinejmenším o 30 %.

Podobně Světová banka promeškala zásadní příležitosti k podpoře drobných samozásobitelských rolníků a obecněji k prosazování integrovaného rozvoje venkova v chudinských vesnických komunitách v Africe, Asii a Latinské Americe. Asi dvacet roků, zhruba v letech 1985 až 2005, se SB vzpírala prověřenému používání cílené podpory pro drobné majitele půdy s cílem pomoci zbídačeným samozásobitelským zemědělcům zvýšit výnosy a vymanit se z chudoby. V poslední době sice podporu pro drobné rolníky posílila, ale stále zbývá mnohé, co může a měla by udělat.

Personál SB je profesně velice zdatný a dokázal by udělat mnohem víc, kdyby byl osvobozen od nadvlády úzkých amerických zájmů a postojů. Banka má potenciál stát se katalyzátorem pokroku v klíčových oblastech, které budou formovat budoucnost světa. K jejím prioritám by měla patřit zemědělská produktivita, mobilizace informačních technologií pro účely udržitelného rozvoje, zavádění nízkouhlíkových energetických systémů a kvalita vzdělání pro všechny, přičemž je třeba více spoléhat na nové formy komunikace, abychom pronikli ke stamilionům studentů se špatným přístupem ke vzdělávacím službám.

Činnosti SB se v současnosti dotýkají všech těchto oblastí, ale v žádné z nich se jí nedaří jít účinně v čele. Přestože má výtečný personál, SB nejedná dostatečně strategicky ani agilně, aby se stala účinným hybatelem změn. Napravit úlohu Světové banky bude náročný úkol vyžadující na nejvyšším postu odbornost.

Ještě důležitější je, aby nový prezident Světové banky měl praktickou profesní zkušenost týkající se celé škály naléhavých rozvojových výzev. Svět by se neměl smiřovat se stávajícím stavem. Pro planetu, která potřebuje tvůrčí řešení komplikovaných rozvojových výzev, by byl šéf Světové banky pocházející opět z Wall Street či z americké politiky vážnou ranou. Banka potřebuje vynikajícího profesionála, který bude od prvního dne připraven poradit si s obrovskými výzvami udržitelného rozvoje.

Exit from comment view mode. Click to hide this space
Hide Comments Hide Comments Read Comments (5)

Please login or register to post a comment

  1. CommentedKir Komrik

    Thank you for the balanced article.

    Only with a codified, global constitution can the issues raised in this article be effectively addressed. We are living a fantasy if we think otherwise. Global rule of law will be necessary to ensure that the policies of a central treasury are uniform and if applied for one nation then applied for all (symmetric).

    It is the very elision of uniform rule of law that allows the conditions described to exist; namely, for the United States to have undue and unproductive influence on the World Bank.

    kirkomrik.wordpress.com

    - kk

  2. CommentedJuan Camilo Moreno

    WASHINGTON, March 23, 2012 - The Board of Executive Directors of the World Bank confirmed today that, as announced on February 17, the period for submitting nominations for the position of the next President of the World Bank closed on Friday, March 23. The Board is pleased to announce that the following three nominees will be considered for the position:

    Jim Yong Kim, a US national and President of Dartmouth College, New Hampshire

    José Antonio Ocampo, a Colombian national and Professor at Columbia University, New York

    Ngozi Okonjo-Iweala, a Nigerian national and Coordinating Minister of the Economy and Minister of Finance, Nigeria

    In accordance with the procedures previously announced, the Executive Directors will conduct formal interviews of the three candidates in Washington, D.C., during the following weeks, with the expectation of selecting the new President by consensus by the 2012 Spring Meetings

  3. CommentedZahed Yousuf

    I do agree that the President of the World Bank needs to be both politcally neutral as well as neutral in terms of economic ideolgy - if the WB wishes to achieve its developmnet goals. Professor Sachs sounds like you have already submitted your CV for the position

  4. CommentedAndrés Arellano Báez

    I think you are right, It looks like he submitted his CV. But I think that Sachs will be an amazing World Bank President. He or Stiglitz should be the next in charge. I am thinking now in a viral campaing call "Sachs or Stiglitz 2012", a real and profound campaing in Internet, not like the propaganda calls "Kony 2012".

  5. CommentedProcyon Mukherjee

    Jeffrey Sachs is raising the fundamental point that interests of the sustainable world economy is obstructed by the narrow interests of capital that chooses havens of ‘return’ that is at variance with the overall interests of communities that need basic education, health and housing.

    This co-variance and divergence of interest cannot simply be left to the right choice of the leader alone, although it does drive a point; the lack of over-riding consensus needed to make the sweeping reforms in the functioning of the Bank belies the tragic theme of our times that in augmenting the marginal propensity to consume of a whopping majority one must allocate capital through a program that could actually dis-incentivize the current methods that benefit a miniscule minority.

    Procyon Mukherjee

Featured