Když se přírodní vědy a matematika těšily několikasetletému období velkých vynálezů, čněla jedna oblast světa nad všemi ostatními. Mistři těchto disciplín zde byli uctíváni, medicína zaznamenávala rychlý rozvoj a průměrný občan se zajímal, jak příroda funguje. Není divu, že tato oblast sklízela po celém světě respekt.

Ve druhé polovině dosud poznané planety byli zatím vědci trestáni, ba dokonce i zabíjeni. Matematika byla postavena mimo zákon jakožto bezbožná a cizorodá disciplína a později sloužila náboženským účelům. Životní úroveň byla nízká.

Onou prosperující oblastí byl islámský Blízký východ, zatímco ignorantská Evropa zůstávala chudá. Obě oblasti byly nábožensky řízené (historikové se v tomto kontextu rozcházejí v názoru na roli a povahu náboženství), avšak věda vzkvétala pouze v jedné z nich. Dnes se role islámského Blízkého východu a Západu obrátily.

Po druhé světové válce se nespornou špičkou na poli vědy staly Spojené státy. Během tohoto období odcházeli nejbystřejší studenti ze svých zemí, protože je přitahovaly lepší výzkumné univerzity a příležitosti. Až donedávna představovali více než polovinu postgraduálních studentů matematiky, přírodních věd a strojírenství v USA lidé narození v cizině. Řada těchto talentů po dokončení studia ve Spojených státech zůstala, z čehož těžil průmysl i státní správa.

Islámské kultury mezitím vstoupily do historické fáze, v níž bylo položeno rovnítko mezi vědu a západní vliv, a společnost se tudíž vědě vyhýbala. Dokonce i v zemích, kde by ropné příjmy mohly podporovat obrovský objem výzkumu, arabští vládcové podobné investice nestimulovali, v důsledku čehož jejich společnosti neprosperují tak, jak by mohly.

Touha po větším politickém uznání v poslední době podněcuje islámské státy k investicím do technologií, což se nejviditelněji odráží v jaderných ambicích Pákistánu a Íránu. Jaderné zbraně sice nesou určitou politickou váhu, avšak jejich vědecký základ je fádní a starý.

Významnější je uznání pramenící spíše z kultivace pronikavých myšlenek než z produktů dřívějších objevů. Představme si, jaký vliv by získal pákistánský institut, který by se postavil do čela celosvětového výzkumu rakoviny. A zaznamenala by politická rétorika nějaký posun, kdyby ománští vědci objevili klíč k potlačení AIDS?

Toto je jedna nevyužitá příležitost. Existuje však i další, a to nejen pro islámské společnosti. USA se v poslední době dopustily hlubokých přehmatů. Na úrovni celé vlády, od prezidenta níže, nahradily vědu „otázky víry“. Političtí činovníci mění zprávy špičkových vědců, pokud se fakta dostanou do rozporu s oficiální vírou. Také školy, povzbuzeny nábožensky ovlivněnou administrativou, přesunují těžiště své činnosti od vědy k „hodnotám“.

Od teroristických útoků ze září 2001 jsou vstupní víza vydávána méně a obtížněji se shánějí, což oslabuje příliv mladých talentů na americké univerzity. Významné vědecké organizace proti tomu bezvýsledně protestují. Současně byly daňové zákony upraveny tak, aby investoři bohatli v krátkodobém měřítku, což je odradilo od dlouhodobých investic do výzkumu. Na válku v Iráku bylo vyčleněno půl bilionu dolarů, což je částka, která se přibližně rovná podpoře celého základního výzkumu za posledních tisíc let. I kdyby se USA vyhnuly době fundamentalistického temna, každopádně riskují ztrátu celosvětové nadvlády v oblasti výzkumu.

Japonsko pochopilo spojitost mezi politickým vlivem a vědou v 80. letech minulého století. Hlavní japonský průmyslník a předseda správní rady společnosti Sony Akio Morita tehdy spolu s pravicovým politikem Šintarem Išiharou přednesli řadu projevů, jež v roce 1986 publikovali v knize s názvem Japonsko, které může říci ne . Nastínili základní rysy národní strategie, která chápala, že celosvětový vliv pramení z vedoucí role na poli vědy. Klíčovou myšlenkou přitom bylo, že vojenská síla může zastarat, pokud „potravní řetězec“ vojenských technologií kontrolují jiné státy. Název knihy je narážkou na japonský plán „říci ne“ americkému vojenskému vlivu, jakmile Japonsko získá kontrolu nad klíčovými vojenskými technologiemi.

Znalostní ekonomiku lze očividně vybudovat také s využitím ropného bohatství. Například Texas byl kdysi stejně jako většina jižních států USA ekonomicky chudý a upadající. A přestože měl již tehdy ropné příjmy, tok dolarů do ekonomiky sám o sobě nezvýší prosperitu tolik, jak by se mohlo zdát. A tak se Texas rozhodl investovat peníze z těžby ropy do vzdělávací nadace.

Dnes se tato nadace objemem zhruba vyrovná nadaci Harvardovy univerzity a zahrnuje 15 univerzit. Výsledek je ohromující: výroba letadel téměř zmizela z Kalifornie, ale v Texasu zažívá boom. Rovněž výzkumná centra telekomunikačních společností a konsorcií se přesunula do Texasu, což platí dokonce i o kanadském telekomunikačním gigantu Nortel. A přestože průmyslová výroba v USA prožívá krizi, Texas má jednu z nejsilnějších výrobních ekonomik na světě.

Neexistuje důvod, proč by se téhož výsledku nedalo dosáhnout na Blízkém východě. Nejprve však musí islámský svět znovuobjevit své hrdé dědictví a přihlásit se k němu.