NEW YORK – Kampaň za zajištění, aby firmy provozující těžební činnost zveřejňovaly všechny své platby v hostitelských zemích, nabírá dynamiku – a Francie stojí v čele tohoto úsilí. Prezidentu Nicolasi Sarkozymu je třeba zatleskat za to, že podporuje novou iniciativu prosazující standardy průhlednosti pro společnosti těžící ropu, zemní plyn a provozující důlní činnost, které jsou kotovány na evropských akciových burzách.

Francie, která leží v srdci Evropské unie a letos předsedá skupinám G-8 i G-20, je výjimečně uzpůsobená k tomu, aby mohla takové regulační opatření podněcovat. Rok 2011 nabízí pod francouzským vedením jedinečnou příležitost, aby nejvýznamnější kapitálové trhy přijaly jasná a přesná pravidla, která budou vyžadovat plné odhalení finančních transakcí těžebních společností směrem k vládním institucím.

Těžba ropy, zemního plynu a důlní činnost přinášejí vládám a firmám miliardy dolarů ročně. Navíc tyto sektory často hrají stěžejní roli v hospodářském rozvoji zemí bohatých na zdroje. Přesto většina obyvatel těchto zemí žije navzdory obrovskému přírodnímu bohatství v chudobě.

Skutečné daně a platby vyplácené důlními, ropnými a dalšími těžebními společnostmi vládám jsou obvykle dobře střeženým tajemstvím, ačkoliv většina těchto vlád tvrdí, že zmíněné příjmy používá k veřejně prospěšným aktivitám. Ve skutečnosti však existuje příliš mnoho zemí, jejichž běžní obyvatelé nemají z těchto peněz žádný prospěch a naopak musí nést na svých bedrech ekologické a sociální náklady spojené s těžební a vrtnou činností.

Tato dobře střežená tajemství průmyslu a vlád mohou mít závažné a dalekosáhlé důsledky. Důkazem budiž například politické otřesy v severní Africe a na Blízkém východě. Občané tamních států, z nichž mnohé mají bohatá ložiska ropy a zemního plynu, organizují protesty proti korupci a politickému útisku. V podstatě však protestují proti špatnému hospodaření s bohatstvím a zdroji vlastní země, jehož důsledky mají dopad na bezpečnost a dostupnost dodávek energie v celém světě.

Nezbytnou součástí řešení je průhlednost. Občané všude na světě musí mít jistotu, že firmy těžící ropu a zemní plyn i důlní společnosti zveřejňují všechny své relevantní finanční informace, rozdělují je podle země a podle projektu a zahrnují do nich také veškeré platby do veřejného rozpočtu hostitelské země.

Dokážou-li se evropské regulační orgány na tomto požadavku shodnout u všech těžebních společností kotovaných na jejich akciových burzách, bude se tato norma průhlednosti vztahovat na všechny firmy bez ohledu na jejich sídlo. Regulátoři si také musí vymínit, aby byly finanční výkazy firem k dispozici pravidelně a včas a aby byly snadno přístupné a vzájemně porovnatelné napříč státy a také s výkazy jiných těžebních společností.

Spojené státy už schválily legislativu vyžadující zveřejnění plateb adresovaných vládám v podobě Dodd-Frankova zákona z roku 2010. Požadavek tohoto zákona, aby firmy plně zveřejnily toky svých výnosů podle země a podle projektu, se vztahuje na 90% mezinárodních společností těžících ropu a zemní plyn a na osm z deseti největších důlních společností.

To pomůže občanům sledovat, jak se tyto peníze využívají, ale nepomůže jim to hodnotit, zda jejich vlády vybírají spravedlivý podíl. Teprve kdyby EU od firem vyžadovala, aby zveřejňovaly podrobné informace o výrobních a provozních ukazatelích, finanční a účetní rozvahy a přehledy plateb úřadům, začaly by být tyto firmy skutečně zodpovědné vůči občanům a vládní příjmy by se zvýšily.

Evropská komise dnes o takové regulační reformě uvažuje, a má-li EU tento měsíc oznámit nezbytné legislativní kroky prosazující průhlednost, je francouzská podpora bezpodmínečně nutná. Francouzská ministryně financí Christine Lagardeová nedávno zdůraznila, že je nezbytné podporovat „iniciativy uvnitř průmyslových sektorů, které si kladou za cíl zlepšit řízení, bezúhonnost a průhlednost ekonomických transakcí“.

Na nedávno skončeném summitu ve francouzském Deauville pak skupina G-8 poprvé vyzvala těžební společnosti k povinnému výkaznictví. Je to důležitý pokrok, ale bohužel je vyjádřen jazykem, který připouští alternativu v podobě dobrovolných přístupů a navíc se zaměřuje pouze na průhlednost plateb.

Svět nyní musí doufat, že listopadový summit skupiny G-20 v Cannes přinese jednoznačný závazek potřebných výkaznických požadavků, protože u jednacího stolu budou tentokrát sedět i zástupci významných rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Brazílie, Indie a Čína, ale i Jihoafrické republiky a dalších afrických států bohatých na zdroje.

Význam finanční průhlednosti v těžebním průmyslu se neomezuje jen na jednu zemi nebo éru – a je příliš důležitý na to, aby byl ponechán napospas pouhému dobrovolnému úsilí. Větší zodpovědnost a silnější řízení těchto společností by mohly potenciálně měnit životy, ekonomiky a politické systémy po celém světě.